Trilógia od Barb: I. HP a Okultní had (Harry Potter and Psychic Serpent); II. HP a Čas dobrých úmyslů (Harry Potter and the Time of Good Intentions); III. Harry Potter and the Triangle Prophecy

Prihlásenie

Odkazy

HP LEXIKON

Trojjazyčný lexikón pojmov zo sveta HP

HP and TGI

Originál II. dielu na fanfiction.net

Barb na FA

Originály poviedok Barb na FictionAlley

Lucy a nejen její HPFF

Oblúk smrti a iné. Už klasika.

Stránky Nadin

Snamione

Stránky Nicolase Blacka

Preklady FF

Stránky A-SISI a spol.

Snamione

Stránky wixie

Snamione

Soraki a KM

Pokračovanie Kamene manželství

Stránky JSark

Chov zlatých retrieverov

Kvalitné čistokrvné šteniatka zlatého retrievera, so špičkovým pôvodom

Z diskusie

HP a PT - III.diel

6. Znamení I

Preklad: Gift
Kontrola: Kelly
Záverečné úpravy: Beruška

Harry Potter a Proroctví tří

KAPITOLA ŠESTÁ

Znamení

 

Kapitola šestá - Znamení

Harry zíral na Katie s otevřenou pusou. „Katie!“ řekl nakonec v šoku. Když zjistila, že se na ni všichni upřeně dívají, zrudla a vzhlédla.

„Oh, ehm... já to řekla nahlas?“ odpověděla, její hlas měl najednou měkčí podtón, když se víc jak lehce v rozpacích rozhlédla kolem sebe.

Harry se rychle nahnul, aby ji mohl obejmout kolem ramen. „Co se děje?“ chtěl vědět. Ve stejnou chvíli se vynořila z domu Angelina a dvojčata, všichni rozrušeně mávali obálkami.

„Chápeš ji?“ říkala Angelina Katie, její hlas byl nepřirozeně upištěný. Angelina normálně nikdy nepištěla.

„Nevydržím to s tím blbcem,“ řekl Fred.

„V žádném případě,“ souhlasil George.

Harry stále svíral vlastní obálku. Pustil Katie, rychle obálku roztrhl a uvnitř našel další, o něco menší, ve které se skrývala pevná kartička. Nemohl uvěřit tomu, co na ní bylo vytištěno.

Pan a paní Robert N. Spinnetovi

budou poctěni Vaší účastí na svatbě jejich dcery

Aliciy Luisy

a

Rogera Edwina Daviese

V sobotu dne třicátého srpa roku devatenácet devadesát sedm

Ve čtyři hodiny odpolední

Starý kostel sv. Martina

Kettering, Northamptonshire

Následná hostina na Spinnetově farmě, Sywell, Northamptonshire

Laskavě žádáme o potvrzení Vaší účasti

Poté zjistil, že stejně jako Katie, i on obdržel ještě jednu menší obálku. V ní byla ručně připsaná poznámka od Alicie.

Drahý Harry,

vím, že tato poznámka je strašlivě krátká, ale jak už sis přečetl na pozvánce, budu se vdávat. Chtěla jsem, aby při mě byli mí bývalí spolužáci a spoluhráči z týmu, a také Roger by chtěl být s kamarády. Vypadalo to na hodně hostů, tak jsme se dohodli, že já se zeptám žen a on mužů. Tedy, nikdo z Havraspáru, koho se zeptal, nepřijde. Každý z nich si vymyslel nějaký důvod. Jeho otec mu půjde za svědka místo bratra, což znamená že bude bez družby a já zůstanu sama s hordou družiček, které nebude mít kdo doprovodit.

Přesvědčila jsem tudíž Rogera, aby mne nechal sehnat také družbu, a on se v rámci zachování kompromisu zeptal některých svých spoluhráček, jestli by mi nešly za družičky. Jedna z nich nakonec souhlasila. Také jsem musela přistoupit na to, že mi půjde za družičku jedna z jeho příbuzných. A to i přesto, že ji poprvé uvidím až ve dne svatby. Můžu si kvůli tomu vyškubat vlasy hrůzou... Neuvěřitelné, jak je to všechno komplikované. A to je taky důvod, proč ti píšu až tak pozdě. Přišel čas k odesílání pozvánek, tudíž jsem se rozhodla, že ti spolu s ní pošlu i mou prosbu.

Harry, prosím, prosím, PROSÍM slib, že půjdeš za družbu. Vím, že ti Roger pravděpodobně není moc po chuti, ale byla jsem vždy přesvědčena, že my dva jsme přátelé. (Bylo od tebe tak milé, že jsi přišel minulé pololetí předčítat do mé třídy). Doufám, že odpovíš 'ano'.

Plná nadějí,

Alicia

P. S.: Oslava po obřadu se bude pořádat na pozemku mých rodičů v Sywell, což je nedaleko Ketteringu. Ty, spolu s ostatními, kdo se zúčastní oslavy, jste zváni s námi zde strávit týden před samotnou svatbou. Je to to poslední, co pro vás můžu udělat vzhledem k tomu, že tě žádám o pomoc teprve teď, v průběhu příprav. Slib mi, že přijdeš.

A.

Harry se podíval v šoku na ostatní. „Chce po mně, abych šel za družbu.“ řekl, protože věděl, že ostatní pochopí, co má na mysli. Všichni si četli své vlastní pozvánky. Katie několikrát zatřásla tou svou.

„Ani jedno slovo,“ prohlásila a zněla opět velmi podrážděně. „Právě jsem byla v Bradavicích a viděla ji na vlastní oči. Povečeřely jsme spolu a během dvou hodin neřekla ani slovo. Myslela jsem, že se nenávidí. Vídal se přece s tou Francouzkou. A teď po mně chce, abych jí šla za družičku a byla při tom, když si vezme toho... toho...“

„I po mně,“ dodala Angelina. „Plus chce, aby šli i Fred s Georgem za družby. A bych navíc měla pobíhat okolo a starat se o všechny záležitosti, o které se normálně stará svědek, protože Rogerova teta či sestřenice nebo co já vím co je zač se o to postarat nemůže. V každém případě, já nebudu ta, co jí půjde za svědka!“ Angelina byla rozžhavená do běla, Harry ji ještě nikdy neviděl do takové míry rozčílenou.

Ginny se zamračila. I ona dostala od Alicie soukromou poznámku. „Viděli jste seznam hostů?“ zeptala se do davu. Harry otočil jeho dopis, vše bylo napsáno na zadní straně.

Svědek ženicha: Ambrose Davies
Svědek nevěsty: Bronwen Daviesová

Družička #1: Angelina Johnsonová
Družba #1: Fred Weasley

Družička #2: Katie Bellová
Družba #2: Lee Jordan

Družička #3: Ginny Weasleyová
Družba #3: Oliver Wood

Družička #4: Cho Changová
Družba #4: Harry Potter

Družička #5: Yarrow Swartzová
Družba #5: George Weasley

Harrymu spadla čelist. Ne. On nemohl procházet uličkou kostela zavěšený do Cho Changové. Rozhodně ne po tom, co byl zodpovědný za smrt jejích dvou přítelů. To tedy vyřešilo záhadu tajemné totožnosti spoluhráčky z Havraspáru, která souhlasila zúčastnit se svatby. A pak tu také byla jeho ne úplně zanedbatelná role ve smrti Rogerova bratra Evana... „Já... já rozhodně nemůžu jít v páru s Cho...“ řekl pomalu a nevěřícně.

„No, přiřadila k Leeovi!“ vykřikla Katie.

„A mou přítelkyni k mému vlastnímu bratrovi,“ pobouřeně vykřikl George. „Nic proti, Frede, ale...“

Fred se podíval na svou vlatní kopii dopisu a zašklebil se. „Možná si myslela, že bude zábava pospojovat bývalé páry,“ hádal. Na Harryho vkus to ale vůbec neznělo pobaveně. „Přesto jsem rád, že mě přiřadila k tobě,“ řekl mírně Angelině. „Vždycky jsme spolu vycházeli dobře. Před i po randění. Mohl jsem dopadnout opravdu blbě. S Yarrow jsme se rozešli po příšerné hádce.“

George protočil panenky. „Skvělé. A já, tvůj dvojník, budu stát přímo vedle ní coby živá vzpomínka na to, že má na tebe ještě pořád spadeno. No tak, Frede, nikdo na to nepřijde, když se vyměníme. Angelina je jediná, která nás od sebe rozezná. Ty si sněz to, co sis nadrobil u Yarrow a mě nech jít s mou holkou...“ Někde uprostřed rozhovoru dvojčata změnila názor a začala plánovat svou přítomnost na svatební oslavě. Harry přemýšlel, kdo se na Rogera vykašlal. Jak člověk může odmítnout kamaráda, který tě požádá o to, abys šel na jeho vlastní svatbu? Očividně několik Havraspárců přišli na to jak.

Katie se plná naděje podívala na Harryho. „Možná by nebylo tak špatné ji zkusit přesvědčit, aby ty páry předělala. Jinak si totiž nedokážu představit, jak bych to mohla absolvovat...“ Harry byl zticha, ale upřímně souhlasil. Kromě... Podíval se na seznam a zjistil, že Ginny je také zapsaná jako družička. Kdyby tu měla být jedna konkrétní družička, se kterou by chtěl být v páru…

„Auu!“ vykřikla najednou Hermiona, která se zapotácela, když ji docela veliký balík udeřil do hlavy. Ron ji chytil za ruku, aby ji pomohl udžet rovnováhu a následně zkontroloval, jestli je v pořádku. Jiná sova nečekaně vlétla na nádvoří a její balík spadl na Hermionu. Nyní jí ležel u nohou. Harry mohl vidět její jméno napsané na hnědém papíře, do kterého byla zabalená nízká obdélníková krabice. Vzhlédnul a všiml si, že sova, která balíček přinesla, cítila očividně úlevu, že se zbavila své zátěže. Sova se podobala ostatním, které dříve přiletěly s pozvánkami. Pokud přiletěla od Alicie, předpokládal, že se zpozdila právě kvůli těžkému nákladu.

Hermiona si třela hlavu, když si klekala na zem, aby mohla rozbalit krabici a následně ji otevřít. Na vrchu hromady zmuchlaných papírů ležela další svatební pozvánka. Pod ní byla malá obálka nadepsána Hermioniným jménem Aliciiným plynulým rukopisem. Hermiona vyndala dopis z obálky a během čtení jí spadla čelist podobně jako předtím Katie.

„Ona… ona po mě chce, abych během obřadu hrála na cello. Poslouchejte: Vím, že je to příšerně krátký dopis, ale od Katie jsem slyšela, že nádherně hraješ a doufala jsem, že bys mohla udělat laskavost kamarádce z Nebelvíru, jako primuska primusce.

Hermiona se opět sklonila ke krabici. „Já tomu nemůžu uvěřit. Poslala mi noty. Jednoduše předpoklá...“

Cože?“ prohlásil rozhořčený Ron na její obranu.

Taková drzost,“ Angelina naštvaně vydechla.

Všichni na tom byli stejně. Kdyby Alicia všem neposlala pozvánku spojenou s nějakou botou, nemohla by je podobně spojit v jejich rozhořčení. Katie se nyní podívala na Harryho.

„Takže... do toho půjdeš?”

Vážně se na ni zadíval, vědom si Ginny, kterou mohl zahlédnout koutkem oka. „Já, já myslím že jo. Pořád jsem samozřejmě trochu v šoku. Nikdy by mě ani nenapadlo, když jsem ji a Rogera viděl minulé léto ve třídě, že…“

Zarazil se. Všichni byli úplně zticha, pohledy upřené přímo na něj. Sakra, pomyslel si. Pottere, měl bys vědět, kdy držet jazyk za zuby.

Viděl je?” řekla podezřívavě Angelina.

„Viděl je jak…?“ chtěla vědět Katie. Harry se cítil zatlačen do rohu.

„Ehmm… Líbali se a pak se přemístili,” řekl rychle a napůl doufal, že mu nikdo nerozuměl.

„Ty jsi to věděl?” Katie vykřikla, hlas měla přitom velmi zvýšený.

„Myslela jsem, že Fleur byla taky tvoje kamarádka.” řekla potichu Ginny. Harry se na ni podíval a v mžiku se cítil opravdu malinkatý. Ano, pomyslel si. Pamatoval si, jak se ho Fleur na školní chodbě ptala, jestli neviděl Rogera.

Všichni okolo něj vypadali v šoku až na Severuse Snapea, který naopak působil lehce pobaveným dojmem.

„Harry,” řekla Hermiona a nechápavě potřásla hlavou. „Překvapuješ mě...”

„No, tedy…“ zadrhával se. „Bylo to kvůli Alicii! Upřímně, bral jsem ji jako svou kamarádku víc než Fleur. Byl jsem sice překvapený, že ti dva byli spolu, ale nemyslel jsem si, že mi do toho něco je...”

Hermioniny myšlenky se stáčely jiným směrem. „Nikdy spolu dobře nevycházeli, když byli hlavními prefekty. Koho by něco takového napadlo?”

Na tom se shodli všichni. Celá skupina dospěla k logickému závěru, že se všichni přesunou dovnitř a posadí se ke kuchyňskému stolu. Ukázalo se, že pan Weasley byl svatbou nadšený.

„Ach,” řekla vesele Hermiona. „Jste taky pozván, pane Weasley?”

„Ale kdepak, drahá, ale víš jak vzácně vídám své chlapce ve společenských hábitech? Chci si vás vyfotit až se obléknete, Frede a Georgi. A nesnažte se z toho vykroutit. Nikdy jsem od vás nedostal ani jedinou fotografii z Vánočního plesu v šestém ročníku.”

Hermiona si nalila skleničku studené vody ze džbánku, co stál na stole, a pak se teprve posadila. „Ach, obávám se, že nebudou mít společenské hábity, pane Weasley. Alicia je mudlorozená a svatba se koná v kostele v Ketteringu. Pravděpodobně na sobě budou mít mudlovské společenské oblečení.”

Fred a George se na sebe podívali s hrůzou v očích. Harry se musel ovládnout, aby se nerozesmál. Katie seděla vedle něj a věnovala mu onen pohled.

„Hmm. To vůbec nezní špatně. Určitě to bude vypadat moc dobře, Harry…“ řekla s jiskřičkami v očích, které ho donutily ztěžka polknout.

Zatímco,” zlověstně zabručela Angelina. „My budeme mít na sobě určitě příšerné družičkovské šaty, o tom žádná. Na svatbě nemůže být přece nikdo, kdo by zastínil nevěstu v její den.”

Ginny protáhla obličej. „Ou. Myslíš, že budou až tak špatné?” zeptala se Angeliny.

Špatné?” řekla Angelina a zněla, jako by se začínala rozehřívat pro další kolo. „Minulé léto jsem byla na svatbě mé sestřenky Charlotte, která se vdávala po mudlovsku. A ona nás vymódila tak, že jsme vypadaly jako obrovské chodící mísy plné šlehačky!”

„Ale ty jsi byla velmi okouzlující mísa plná šlehačky.” řekl George, který propukal v smích, a pomalu se mu nepodařilo to schovat. „Což je, přiznejme si to, pořád lepší jak obrovský chodící pudink, což je přesný výraz pro to, jak vypadala nevěsta. A nesmíme zapomenout na tu věc, co jsi měla na hlavě...”

… jako třešnička na dortu!” řekla Angelina Ginny, která teď vypadala ještě víc vyděšeně. George už to nemohl vydržet a začal se s Fredem nahlas smát. Angelina se na oba obrátila. „A ty!” řekla podrážděně Georgovi. „Nech veškeré své taškařice doma. Myslím to vážně! Jediné štěstí, že Charlotty nejlepší kamarád je zaklínač…“

Paní Weasleyová se na George přísně podívala. „Co jsi provedl?”

George se na ni chabě usmál a pokrčil rameny. „Jen jsem vzal trochu Kanářích piškotů. Byly jen pro čarodějnice a čaroděje. Věděl jsem, že tam budou mudlové. Neměl jsem je tam pro ně, vážně. Jen jsem se snažil sehnat nějaký kšeft. Kulturní událost jako tahle je výhodná pro sehnání nových kontaktů. Není přece mojí chybou, že ženichova teta měla na sobě plášť, co vypadal jako hábit, nebo snad jo? Myslel jsem si, že to je čarodějka,” usmál se svatouškovsky na mamku, která ovšem vůbec nevypadala pobaveně.

„Tak,” řekla ponuře Hermiona. „Vypadá to, že na Aliciině svatbě bude hromada významných mudlů. Její matka se hodně angažuje pro charitu a myslím, že jsem slyšela, že její otec se právě uchází o post v parlamentu. Nemají moc rádi jejich poslance, “ odfrkla si Hermiona. „Je to samozřejmě konzervativec. Navíc je škoda, že...”

Hermionina politická tiráda padla na neúrodnou půdu. Tedy alespoň co se Rona týkalo. „Takže, co normální hosté nosí? Jsem taky pozvaný... Můžu si na sebe vzít normální mudlovské věci?”

Hermiona se zašklebila. „Ne. Budeš se muset taky ustrojit. Jen se nebudeš promenádovat všem na očím jako družba.“ Harry si pomyslel, že se podívala způsobem, jako by chtěla určitý druh soukromé promenády pro sebe (Ron vypadal vyděšený, což mohlo znamenat, že ho napadlo to samé). Když se podíval na dvojici před sebou, povedlo se mu zachovat vážný výraz, ale musel potlačit úšklebek.

„Plánuješ zahrát?” zeptal se jí Harry. Pokrčila rameny a začala listovat notami.

„Hodně z toho vypadá jako věci, které znám. Vlastně by se to dalo zvládnout...”

Katie se nevěřícně rozhlédla. „Takže... vy to vážně uděláte?”

Dvojčata teď vypadala mnohem méně rozladěná z toho, že by to měla 'vydržet s tím blbcem'. George vyklenul obočí. „Vypadá to, jako bychom byli týden vydržováni bohatými lidmi ve venkovském sídle, pak pár minut postávali v blízkosti, než jeden zmetek prohlásí 'ano, beru' a pak šli na párty,“ řekl George s pohledem upřeným na Freda. Fred pozvedl sklenici dýňového džusu.

„Příjemná práce, když se to tak vezme.”

„A Oliver tam bude taky!” připomněl George.

„Správně. Bude vědět o nejlepších věcech, co se dají podniknout na rozlučce se svobodou. Podniky, kam se dá zajít...”

„Škoda, že u toho bude Roger. Ale tak, když už je ten ženich...”

„Rozlučka se svobodou!” Angelina vypadala pobouřeně. George pozvedl obě obočí a podíval se na ni s výrazem naprostého neviňátka.

„To je tradice, víš. Pokud budeš hrát roli svědka, budete muset pro Alicii taky uspořádat dámskou jízdu.”

Angelina vypadala opět velmi nevrle při představě, že udělá veškerou práci spojenou s rolí svědka a přitom nedostane žádné zadostiučinění. Harry přemítal nad tím, jak je divné, že Roger souhlasil s tím, aby mu šel za družbu. Zvlášt potom, co ho on a jeho otec nařkli z toho, že víceméně chladnokrevně zabil Evana. Museli se přes to přenést, nebo se rozhodnout, že za to nemohl, pomyslel si.

Možná to, že ho Alicie požádala, aby šel za družbu, bylo něco jako symbolické nabídnutí olivové ratolesti. Vůbec se mu nelíbila představa být nastrojený do svátečního obleku poslední sobotu v srpnu, navíc pokud má být přidělen k Cho (ze všech možných lidí zrovna k ní!). Ale pokud se rodina Daviesů pokouší s ním tímto způsobem uzavřít mír, nebyla by zrovna chytré jim něco podobného mrsknout do tváře a odmítnout se svatby zúčastnit.

Vážně to hodláš podstoupit?” řekla mu potichu Katie, která vedle něj v naprostém šoku seděla. Pokrčil rameny.

„Jak můžu jen odmítnout? Pokud je to Rogerův způsob, jak uzavřít mír...”

Přitakala. „Myslím, že jsem taky uvízla. Nemůžu uvěřit, že po mně chce, abych šla s Leem. Hádám, že se tím teď velmi dobře baví...”

Pohladil ji po ruce. „Všechno se to nějak povede, tím jsem si jistý,” zněl jistěji, než si sám připadal. Vždy by se raději postavil Rogerovi než Cho. Aby byl upřímný, necítil vůči Evanovi vinu. To Havraspár napadl jeho a ostatní v lese. Cedric byl ovšem úplně jiný případ a Viktor...

Protože se už opozdilo, Snape a Lupin se rozloučili. Snape byl velmi formální, když Harrymu pokynul předtím, než vstoupil do krbu. Lupin se na něj při svém odchodu do bytu v Manchestru zašklebil. Pak přivřel oči a zmizel v plamenech. Každopádně se už zítra vrátí a bude trénovat s Ronem.

Weasleyovi také odešli krbem a vzali sebou i Maggie. Za pár dní se s ní vrátí a vyzvednou její auto. Všichni chlapci až na Rona s nimi odchází do Doupěte aby pokračovali v rodinném shledání. Ginny také zůstávala. Bude teď místo Maggie s Hermionou na pokoji. McGonagallová se už přemístila do domu Grangerů v Greenwichi, do kterého se během pár dnů vrátí i Hermiona, až si užije krátké prázdniny v Ascogu.

Potom, co Weasleyovi odešli, mohli se Ron a Draco nastěhovat do pokoje pro hosty. Když se rozloučili s rodinou Weasleyovců, která zmizela krbem v obývacím pokoji (Angelina odešla sama do Prasinek, stále soptící kvůli svatbě), šli všichni stále v ohromení do svých postelí. Harry se cítil trochu pod tlakem, když si vzpomněl, jak na něj všichi v šoku koukali, potom co zjistili, že o Rogerovi a Alicii věděl...

***

„Harry! Je po tobě sháňka!“ Trochu utlumený Sirisův hlas pronikal silnou stěnou koupelny. „A v té pitomé koupelně je teď řada na mně!“

Harry právě dokončoval utírání se, neohrabaně se oblékl a zavolal: „Okamžik!“ Přičemž se pokoušel neskončit na podlaze, jak se rychle soukal do svých khaki šortek.

„Proč pospícháš, Harry Pottere?“ zeptala se poklidně Sandy, která pohodlně ležela na nadýchaném bílém ručníku vedle umyvadla. Dívala se na něj, jak klopýtal. „Neříkala jsem ti...“

„No jo,“ zamumlal. Někdy byli lidé se zrakem člověka či hada opravdu velmi únavní. Zanechal ji v koupelně. Líbilo se jí být na vlhkých místech plných páry. Vyzvedne ji později. Ještě pořád byl v procesu stahování si trička, jeho vlasy vlhké, když šel k malému krbu v jeho ložnici, aby si nejdříve vzal ze stolu své brýle. Sirius vešel do koupelny a zavřel za sebou dveře. V momentě, kdy si Harry nasadil brýle a pohlédl ke krbu, málem se šokem skácel. Hlava, která se nacházela v ohništi, byla tou poslední, kterou by tam kdy čekal.

„Ahoj, Harry.”

„A-ahoj, teto Petunie,” Kompletně ztratil řeč a jen zíral. Poté tetina hlava zmizela a nahradila ji hlava paní Figgové.

Otevřela ústa, aby mohla promluvit, ale kupodivu místo toho uslyšel hlas Siriuse. „Harry!” Jeho kmotr zahulákal z koupelny. „Nechal jsi tu toho svého zatraceného hada!”

Otočil se směrem k zavřeným dveřím. „Má ráda vlhko!” zakřičel. „Jednoduše ji ignoruj. Vrátím se pro ni později!” Otočil se zpátky ke krbu. Paní Figgová vypadala silně dotčeně.

Dobré ráno, Harry. Včera na party jsem neměla možnost s tebou promluvit, ale ty jsi často velmi roztěkaný,” našpulila rty a podobala se přitom natolik profesorce McGonagallové, že musel potlačit smích. „Chtěla jsem tě kontaktovat, abych tě mohla informovat, jak to tu vypadá.“ Dle jejího strhaného obličeje měl Harry neblahé tušení, že věci nevycházely zrovna růžově.

„Dělá… dělá teta Petunie velký rozruch kvůli kouzlům?” zeptal se zlehka. Najednou se tetina hlava objevila opět v ohništi.

„Nemůžu uvěřit, jak je Arabella nepřizpůsobivá, Harry! Myslím tím, že předělala vikářovu pamět, nikdy si neuvědomí, že...”

Harry se postavil, jeho oči se rozšířily hrůzou. „Co že jste udělala?”

Hlava paní Figgové se znovu objevila a temně se zamračila. Její obličej byl už předtím ostře řezaný, nyní ovšem její vrásky soupeřily s drsností obličeje jejího bratra. Navíc vypadala, jako by poslední dobou moc dobře nespala. „Teď na to není čas, Harry. Měla jsem v plánu ti sdělit dobré zprávy. Na začátku tohoto měsíce jsme s Petúnií dělaly vizualizační cvičení, která byla navržena tak, aby zasáhla její buňky... Vrátíme se k tomu později tento měsíc, abychom zjistily, jestli nastaly nějaké změny. Doktor si myslí, že je něco na způsob novodobého cvoka. Řekl jí, ať jede do Kalifornie, když je tak přesvědčená, že ji z rakoviny vyléčí krystaly a ne moderní medicína,” pohrdavě si odfrkla. „Málem jsem mu odpověděla: 'Ano, možná opravdu pojedeme do Kalifornie.' Znala jsem šamana, který žije v poušti mezi Los Angeles a Vegas… zaobíral se kdysi podobnými věcmi…“

Harrymu málem vypadly oči z důlků. „Hmm, aha. To jsou tedy ty dobré zprávy, že?” Představa jeho tety, která kouzlí v přítomnosti pana Babcocka, byla pro něj docela alarmující. Netroufal si znova se zeptat, co provedla. „Nějaké novinky o tom falešném mlékaři? Nějaká stopa po Rodneym Jeffriesovi?”

„Zvláštní že se ptáš. Sirius ti o tom řekne víc. Ale vypadáto to, že ten mlékař měl bez jeho vlastního vědomí zajistit základnu pro operace pro tu osobu, Růženu Vřídkovou. Chtěla bližší místo, ze kterého by vás mohla pozorovat a kvůli Albusovým ochranným kouzlům na vašem domě to bylo to nejbližší, kam se mohla dostat.“

Harry nakrčil obočí. „Víte, nikdy jsem moc nepochopil, jak ochranná kouzla fungují…“

„No, mohl sis všimnout, že někdo, kdo byl kouzelník, ale nechtěl ti ublížit, mohl bez problémů vstoupit do domů tvé tety a strýce.” To byla pravda. Fred, George a Ron ho mohli během léta před druhým ročníkem zachránit z létajícího auta jejich taťky. A Dobby, který to s ním opravdu myslel dobře, neměl také problém s použitím kouzel. Sirius a Snape také jen vstoupili do čísla čtyři Zobí ulice a dostali povolení vstoupit, když sem přivedli Hermionu a její rodiče. „Ovšem někdo bez přátelských úmyslů...”

„Pravda. A Jeffriesovy úmysly?”

„Nemáme ho doslova pod lupou, ale jsou zde reporty lidí, co museli být léčeni ze zranění způsobených neznámým, který záhadně zmizel. Jeho doprovod také stále chybí. Rodiny mudlů, kteří s ním pracovali, začínají mít podezření na vládu. Zvláště pak americké rodiny. Některé z nich evidentně vyhrožují britské vládě, že pokud se jejich lidé brzo neobjeví, mohlo by se to vyvinout v mezinárodní koflikt. Říkají něco na ten způsob, že je Británie útočištěm pro podvodníky a vůdce sekt. Chybí zaměstnankyně americké ambasády, která pracovala v Paříži… její otec pracuje v prezidentské kanceláři, či něčem podobném… nedokážu to všechno sledovat…“

To byla Grace. Harry zadržel dech. Všechno kvůli tomu, že jeho teta mrštila Jeffriese proti pódiu!

Sirius otevřel dveře koupelny a vešel do pokoje, jeho vlasy byly stále po koupeli vlhké, přestože si horlivě třel hlavu ručníkem. „Přijdeš na snídani, Harry?”

Harry se na okamžit otočil a pak se nerozhodně podíval na paní Figgovou.

„Jdi, nenech se mnou zdržovat. Jen jsem si myslela, že bys rád věděl o Petunii. S Jeffriesem nemůžeš stejně nic udělat...”

Jeho rty se stáhly do tenké linky. „Máte pravdu. Tak tedy, nashledanou, teto Petunie.” Zavolal. Její hlava se objevila vedle paní Figgové. „Buď hodná,” dodal přísně. Zašklebila se.

Pokusím se. Jen někdy jednoduše...”

Zasmál se při pohledu na její výraz. „Vím přesně, jak to myslíš.” Pak mu ale došlo. Ne, nevím. Už jsem dostatečně starý. Můžu kouzlit kdykoliv se mi zachce.

„Měj se hezky, Harry,” řekla rázně paní Figgová. „Jdi se teď nasnídat.” A s pop! zmizela její hlava spolu s hlavou jeho tety z krbu a plamen vymizel spolu s nimi. Což se akorát hodilo. V nejvyšším patře na hradě první den srpna se docela oteplilo.

Harry vyzvedl Sandy z koupelny a omotal si ji kolem levé ruky. On se Siriusem byli poslední, kteří se přišli dolů najíst. Ron a Draco Malfoy sice stále seděli u stolu, ale nádobí se zbytky snídaně bylo posunuto ke straně. Mezi nimi byla teď položena šachovnice a oba byli plně zabraní do hry. Hermiona s Ginny je přitom sledovaly. Katie nad nimi protáčela panenky, přestože si četla ranní vydání Věštce.

„Oba dva se snaží prokázat svou mužnost,” řekla nakřáple směrem k Harrymu a Siriusovi a otáčela přitom přečtenou stránku. „Zavrčte na sebe trochu víc,” nabádala je. „Řekněte na sebe něco, co byste nesměli říct na veřejnosti.”

Malfoy se na ni zamračil. „Nejsme neandrtálci. Minimálně tedy nejsem,” dodal sarkasticky směrem k Ronovi, který se na něj zašklebil.

„Je u neandrtálce pravděpodobnější, že řekne šach mat?” Posunul svou královnu nedaleko Malfoyova krále. Pokud přesune svého krále mimo nebezpečí, dostane ho Ron buď svým králem nebo střelcem. Malfoy chvíli nevěřícně zíral na šachovnici a pak zdeptaně rozhodil rukama. Ron se vůbec nesnažil nevypadat samolibě.

„Dobrá hra, Malfoyi,” řekl, v očích se mu zableskly ohýnky, když se podíval na Hermionu, která se lehce usmívala. Vypadalo to, že až v tomto okamžiku zaregistrovala Harryho.

„Jé, dobré ráno, Harry. V troubě jsou pořád ještě teplá vajíčka. Máš na ně chuť?”

Harry přijal její nabídku a posadil se. Ostatní se mezitím posunuli. On i Sirius rychle posnídali a když všechno snědli, Sirius se na všechny vážně podíval a řekl: „Musíme prodiskutovat Petra a jeho doznání, Harry.” Sirius seděl na konci kuchyňského stolu, tapiserii se stříbrným lvem na modrém pozadí měl přímo za zády. Ron byl naproti Harrymu, po Siriusově levici, Ginny s Hermionou na druhé straně. Harry seděl mezi Katie a Dracem Malfoyem.

„Máme tu zůstat všichni?” zeptala se Katie a odsunula noviny. Harry by řekl, že měla pocit, jako by se vmíšela. Sirius jí přitakal.

„Není důvod, proč byste neměli. Tvá minulost je vlastně také součástí, tudíž tu můžeš klidně zůstat a všechno si poslechnout.” Naklonil se k ní a Harry mohl slyšet, jak jí potichu říká: „Doslechl jsem se, že v září nastupuješ na výcvik k bystrozorům, je to tak?” Přitakala. „Tím pádem uslyšíš mnoho velmi tajných věcí, které se k veřejnosti nedostanou. Chápeš, že si tuto informaci musíš nechat pro sebe?” Opět přitakala. Tentokrát působila lehce strnule.

Tvá minulost. Harry předpokládal, že tím myslel Sama, který zabil její maminku. Kvůli němu. Katie vypadala velmi bledá a upřeně se dívala do svého prázdného talíře. Jako by si přála mít ještě nějaká vajíčka, párek nebo cokoli jiného, co by teď mohla posouvat po talíři, aby se mohla nějak zaměstnat...

V místnosti bylo ticho. „Tak?” řekl Harry. „Na co čekáme?”

„Vlastně ne na co, ale na koho. Poprosil jsem Billa a Charlieho, aby přivedli vaši sestru,” řekl a pokynul k Ginny a Ronovi.

„Ale ona měla přece stejně za pár dní přijít a vyzvednout si své auto. Proč ji, Charlieho nebo Billa potřebuješ?” Zeptala se překvapeně Ginny. V Harrym rostlo podezření, že to mělo co dělat s tím, co právě Sirius řekl...

„Byl to on, že jo?” řekl náhle Siriusovi. „Červíček. Pettigrew. To on unesl jejich sestry, že je to tak?”

Sirius pomalu přikývl. Ginny si v hrůze přikryla ústa rukou a v očích se jí objevily slzy. Ron ji objal a přitáhl blíž k sobě. V obličeij měl chmurný a zároveň naštvaný výraz.

„Jak mohl něco takového udělat a pak žít v naší rodině celých dvanáct let?” řekla skrz slzy. Ron zakroutil hlavou.

„Nedokážu skousnout, co udělal. Ne potom, když pomyslím na to, co všechno jsem pro něj udělal já, když byl mým mazlíčkem…“

„Cože?” zeptala se najednou Katie. Harry se otočil jejím směrem.

„Noo... To se stalo Ronově kryse, Prašivce. Té, co předtím patřila Percymu. Přišlo se na to, že to vlastně vůbec nebyla krysa, ale Peter Pettigrew. Červíček. Byl neregistrovaným zvěromágem.” Nevěřícně na něj koukala s otevřenou pusou, ale rychle ji zase zavřela, když Sirius netrpělivě zabubnoval prsty o stůl. Sirius teď vypadal, jako by si přál, aby býval nic neřekl.

„Čekáme taky ještě na Severuse a Remuse. Je to dost znepokojivé. Všechno to směřuje zpátky k... Věštbě.” Celý nesvůj se podíval na Harryho.

Harry otočil hlavou a pohlédl na Draca Malfoye. Oni dva vědeli, o jaké věštbě je řeč. O té, která zmiňovala je. Malfoyův výraz byl nicneříkající, neprozrazoval žádné emoce. Pohledem se vyhnul Harrymu.

Najednou uslyšeli, jak se někdo pohybuje v obývacím pokoji. Očividně přišel krbem. Po chvíli se objevil mezi kuchyňskými dveřmi Remus Lupin.

„Ach! Tak tady jste,” sedl si vedle Hermiony. „Pořád čekáte na ostatní, že jo?” Než mu mohl Sirius odpovědět, opět uslyšeli někoho vstoupit do obývacího pokoje a toho někoho následoval další. Do kuchyně vešla statná postava Charlieho následována dlouhými kroky Billa.

„Opět zdravím vespolek,” řekl Charlie a zakřenil se. „Je skvělé vás opět vidět. Už to byly věky,” když si sedl vedle Draca Malfoye, Ginny jeho směrem protočila panenky.

„Haha,” zasmála se suše. Její bratr, který vyspěl k třiceti letům, na ni vyplázl jazyk.

Bill si sedl vedle Charlieho a opřel se lokty o stůl. Harry se naklonil, aby na něj lépe viděl. Nikdy neviděl Billa tak vážného. Den potom, co se ukázalo, jakou roli hrál v nalezení Maggie, ho křenící se Bill vesele poplácával po zádech. Teď oproti tomu vypadal velmi zamlkle.

Harry se rozhlédl dookola. „Tak... kde je Maggie?”

Charlie se zadíval ke dveřím. „Za chvíli je tu. Jen se zdržela, aby si popovídala...”

Harry se zarazil. Popovídat si? Ale pak si uvědomil, že slyšel v obývacím pokoji více lidí. V tu chvíli vešla Maggie ruku v ruce se Severusem Snapem. Ronovi spadla čelist. Hermiona se podívala na Harryho a pozvedla obočí. Asi věděl proč. Dokonce ani na včerejší oslavě nepůsobil Snape tak mladě. Byl teď jako chlapec, kterého viděli v myslánce pracovat ve sklepeních s Harryho matkou. Měl na sobě obyčejný černý habit, stejně jako když vyučoval. Přes černé kalhoty měl nažehlenou obyčejnou bílou košili.

A usmíval se. To Draca Malfoye šokovalo natolik, že Harryho napadlo, jestli by ho donutil bez mrknutí oka říct 'Všichni Nebelvíři jsou bozi'. Maggie a Severus Snape se usadili naproti jejím bratrům a vedle Remuse Lupina, jehož obličej měl úplně klidný výraz. Vypadalo to, jako by tímto vývojem nebyl vůbec překvapený. Harry se podíval na Siriuse, který působil zaraženě.

„Tak,“ řekl rázně Sirius. Napil se ze své sklenice dýňového džusu, postavil ji na stůl a ruku položil před sebe. „Přestože tím riskuji, že se vrátíme tam, kde jsme byli, první věc, o které bych s vámi chtěl mluvit je Severusův únos,“ řekl a pokynul hlavou směrem k Snapeovi. Maggie se na něj v této chvíli podívala plná zděšení.

„Unesli tě?“ zeptala se v šoku.

Zašklebil se. „Nevím, jak to udělal. Měl jsem se sejít s agentem v Příčné ulici, což je v Londýně…“ Dodal Maggie na vysvětlenou. „A najednou jsem byl v chalupě daleko na venkově...“ Harry si říkal, jestli Pettigrew opět použil kouzlo Tempus fugit. Snape jim pověděl o detailech jeho uvěznění, které Harry slyšel už od Brumbála. Ostatní ho ovšem poslouchali s různými dávkami nedůvěry vepsanými do jejich obličejů. Harry těžce pokl, když se zamyslel, kolik si toho Severus Snape vytrpěl, mezitím co oni poklidně seděli v hradě a učili se spolu s jeho strýcem lektvary…

**** Koniec 1. časti ****

Pokračovanie

Poslední komentáře
12.08.2012 16:02:13: Ďakujem za preklad :) Teší ma, že Severusa stretlo v tejto realite konečne niečo pekné :) aj keď je ...
03.08.2012 00:27:49: Vymenené (a stopro som to sem už raz písala)
31.07.2012 11:12:15: moc pěkná kapitolka. Akce svatba je fakt boží. Teda takhle žádat o pomoc při svatbě, může jen mrcha....
29.07.2012 09:24:50: No, Ćervochvost mal toho na svedomí dosť. Severus vyzerá naozaj šťastný. Dík za preklad.
 

Ďakujeme za návštevu. Administrace