Trilógia od Barb: I. HP a Okultní had (Harry Potter and Psychic Serpent); II. HP a Čas dobrých úmyslů (Harry Potter and the Time of Good Intentions); III. Harry Potter and the Triangle Prophecy

Prihlásenie

Odkazy

HP LEXIKON

Trojjazyčný lexikón pojmov zo sveta HP

HP and TGI

Originál II. dielu na fanfiction.net

Barb na FA

Originály poviedok Barb na FictionAlley

Lucy a nejen její HPFF

Oblúk smrti a iné. Už klasika.

Stránky Nadin

Snamione

Stránky Nicolase Blacka

Preklady FF

Stránky A-SISI a spol.

Snamione

Stránky wixie

Snamione

Soraki a KM

Pokračovanie Kamene manželství

Stránky JSark

Chov zlatých retrieverov

Kvalitné čistokrvné šteniatka zlatého retrievera, so špičkovým pôvodom

Z diskusie

HP a PT - III.diel

4. Okna III.

Preklad: florence
Kontrola češtiny: soraki, Kelly

Harry Potter a Proroctví tří

KAPITOLA ČTVRTÁ

 OKNA – část třetí

K Harrymu i Katiinu překvapení, Sam jim auto půjčil. Tak mohla Katie v pondělí ráno zajet do Surrey pro Harryho a Draca. Vzhledem k tomu, že se Harry už v podstatě z domu Dursleyových vystěhoval, měl všechny své věci zabalené v kufru, několika krabicích, zaplněných převážně učebnicemi prvního až šestého ročníku (mimo těch, co půjčil své tetě) a srolovaných svitků pergamenů, navíc byl vlastníkem soví klece s Hedvikou (stále si ještě potřeboval koupit nové koště). Katie nenápadně použila zvětšovací zaklínadlo na kufr auta, takže se všechno, kromě Hedviky, vešlo. Harryho strýc už odešel do práce, ale teta vyšla ven.

„Em… měj se dobře, teto Petúnie. A čti ty knížky, co jsem ti dal, ano? Kdybys měla otázky, můžeš dojít za paní Figgovou. Pošlu ti sovu, až dorazím do Skotska.“

Přikývla, ale pak, než zmizela v domě, mu věnovala jedno rychlé objetí a s lesklýma očima ho políbila na tvář. Harry se zadíval na zavřené dveře, ale pak se otočil a došel k autu.

Pak zajeli k domu paní Figgové, Draco už před ním stál s rukama hluboko zabořenýma v kapsách, působil velmi nepříjemně. „K tomu v kolik jste přijeli,“ zamumlal a sám si nabídl zadní sedadlo, což mu přivodilo jen zasténání. „Sakra… mám jet vedle tvé sovy? Chci sedět vepředu!“

„Promiň, ale tady už sedím já. Můžeš sedět vepředu, až budeš řídit. Chci, aby byla Hedvika poblíž, kdybychom museli napsat Weasleyovým, že máme zpoždění. Nemůžeme jim jen tak zatelefonovat. Až budeme v Doupěti, vezme si jí na starost paní Weasleyová a já ji uvidím až ve Skotsku.“

Draco vydal nějaký blíže nespecifikovaný zvuk a Katie znova nastartovala motor.

„Kde je tvůj batoh?“ zeptal se Draca.

Draco se zatvářil velmi arogantně. Ze saka vyndal krabičku o velikosti schránky na tabák. „Zmenšovací kouzlo. Je úžasné cestovat jen tak na lehko. To jsou ty radosti plnoletosti,“ významně se na Harryho zahleděl, „člověk může kouzlit kdy a kde chce…“

„…dokud tě neuvidí mudlové.“ Připomněla mu Katie mírně podrážděným hlasem, jak zatáčela na High street. „Poslyš, dneska toho bude na řízení hodně a ty nemáš řidičák zase tak dlouho. Jsi si jistý, že to zvládneš?“

Draco jen pokrčil rameny, „Jak těžký to může být? Když jsme jeli ze Swansea, řídil jsem celou dobu a to je dál než do Devonu.“

„Když jsi si jistý… Harry, proč mu neřekneš detaily?“ dotázaný zavřel notebook s trasou, kterou společně s Katie našel.

„Jasně, takže teď jsme na High Street. Za chvíli se dostaneme na Guildford Road, a potom to vezmeme po Givens Grove Roundabout do Leatherhead Bypass Road. Potom pojedeme Knoll Roundabout, zpátky na the Leatherhead Bypass Road…"

„A proč sakra pojedeme po Leatherpants Bypass…“

„Leatherhead Bypass Road“

„…dvakrát?“

„Jediný důvod je, abys nám mohl klást stupidní otázky, pracovali jsme na tom celou noc. Teď jestli můžeš dávat pozor…“

Draco se zamračil, zatímco mu Harry dovysvětlil cestu do Devonu, končíc větou: „Počítám, že ty budeš řídit asi hodinu a půl.“

„Hodinu a půl?“

„Myslel jsem, že si jel celou cestu z Swansea do Kvikálkova.“

„No… ale to… hodně zastávek…“

„Katie bude řídit stejnou dobu, můžete se vyměnit o trochu později, ale nemůžeme jen tak zastavit na dálnici. Poté, co se zase vyměníte zpátky, Katie bude řídit další půlhodinu do Exeteru. Tam bychom měli dorazit kolem půl jedné. Zajdeme si tam do nějaké restaurace na oběd a dáme se zase na cestu. Katie nás zaveze do Doupěte, což bude trvat asi další hodinu. V Doupěti nabereme Rona a Ginny a doufejme, že v nejpozději o půl čtvrté, zase vyrazíme. To bude řada na tobě, abys nás odvezl zpátky do Exeteru…“

„Kam přijedeme přesně v nejvhodnější čas na čaj. Skvělé.“

„…budeš ještě řídit další půl hodinu potom, co si dáme čaj,“ pokračoval Harry. „Katie pak pojede hodinu a půl a ty to uzavřeš svojí poslední hodinou a zavezeš nás do hotelu Čtyři bratři v Stoney Lane v Appleby Magna. Na půl devátou jsme zamluvili pokoje.“

Draco spráskl ruce. „To je přesně čas na něco malého před spaním…“

„Něco malého?“ ušklíbl se Harry, „Kdo jsi? Medvídek Pú?“

„Čekáš, že budu celý den řídit…“

„Méně jak polovinu času,“ připomněla mu Katie a se zatnutými zuby sevřela volant.

„…bez správné výživy?“

Harry převrátil oči. „Nikdo hladovět nebude. Chtěl bych vidět, jak by nám paní Weasleyová dovolila odejít z Doupěte bez pořádných zásob. Víš, že nám dá tolik jídla, jako bychom měli jet na cestu kolem světa.“

Katie promluvila s očima upřenými na silnici. „Ví, kam Ginny a Ron jedou?“

„Ne, jen si myslí, že jedeme do Ascog. Ví, že se budeme zastavovat v Leicestershire, ale myslí si, že je to jenom proto, že někde musíme přespat.“

Přikývla, „Jen doufám, že si neděláš velké naděje. Mohlo by to taky dopadnout špatně…“

„Já vím,“ povzdechl si Harry. „Ale Ron… byl tak nadšený a to ani nevěděl, že má starší sestru, dokud jsem mu to neřekl. A Ginny…“

„Ano?“ naklonil se podezřívavě Draco. Katie najednou prudce zatočila a on skončil v soví kleci, kde ho od Hedviky přivítalo hlasité houkání a rozzlobené mlácení křídly o klec.

„Promiň, Draco,“ řekla až příliš nevinně. „Ty sis nezapnul pás?“ podívala se na Harryho s rozpustilým úsměvem, odpověděl jí úšklebkem.

„Co si o tom Ginny myslí?“

„Řekl jsem jí pravdu,“ odpověděl mu, „že kdyby nebylo tebe, nedostal bych se do Dudleyho pokoje a nebyl bych schopen vyhledat na počítači informace o její sestře,“ za sebou slyšel jen ohromené ticho.

„To jsi jí řekl? Takže… takže si myslí, že mám něco společného s nalezenímm její sestry?“

„No, nelhal jsem, že? A pomáháš s řízením. Kdyby nebylo tebe, protáhlo by se to na výlet na dva dny. Katie by to nezvládla řídit v kuse.“

„Možná ano,“ podotkla Katie.

Harry se směrem k ní otočil s povzbuzujícím úsměvem, zatímco se blížili k Exeteru.

* * * * *

Doupě se jim podařilo opustit jen se dvěma koši zásob, které umístili do magicky zvětšeného kufru. Paní Weasleyová několikrát objala a políbila Rona, Ginny i Harryho. U Draca si to dovolila jen jednou, aby vyzkoušela, zda jí to dovolí a poněkud chladně přikývla Katie.

„Takže, jak budete na pokojích?“ zeptala se jich ostrým tónem.

„Dívky v jednom pokoji a kluci v druhém,“ odpověděla jí Katie, tento rozhovor musela už jednou absolvovat se Samem. Molly pokrčila nos.

„Jsi z nich nejstarší, ale já tě moc dobře neznám, můžu jen říct, že si kamarádka dvojčat. Jak můžu vědět, zda ti můžu svěřit moje děti? Po tom, co tvůj otec…“

„…byl dobrý přítel mé matky a podle všeho byl, než zastavil svou ženu v použití Cruciatu na Katie, i schopný bystrozor,“ Harry použil tón, kterým ještě nikdy na matku Rona a Ginny nemluvil. „Sam Bell měl stejnou šanci zradit moje rodiče, jako měl Peter Pettigrew, ale on jí nevyužil. A protože byl tak čestný, nešťastnou náhodou zabil ženu, kterou miloval a byl od své dcery odloučen na dlouhých deset let. Mozkomoři mu vysávali všechny šťastné vzpomínky, které si za život nashromáždil,“ potřásl hlavou nad svým zážitkem s Azkabanem. „Sam je teď také mým přítelem a já bych velmi nerad slyšel, aby o něm někdo vyprávěl něco špatného.“

Ústa Molly se v šoku během jeho řeči otevřela, když skončil, zase se překvapeně zavřela a červenovlasá žena se na něho usmála. „Harry, jsi každým dnem víc a víc podobný svým rodičům. Jsem ráda, že Ron má tak loajálního přítele, jakým jsi ty, a je jisté, že ho v tobě má i Sam Bell. Jen jsem chtěla říct, že tvůj otec,“ kývla na Katie, „sice byl bystrozor, ale ty nejsi a není jím ani Ron a Draco. Ginny a Harry jsou nezletilí a vím, že zbytek z vás už dosáhl toho věku, to ale… nezmění nic na tom, že jako matka mám starosti. Pokud byste byli napadeni…“ zastavila se, zdráhala se jim připomenout, co by se mohlo stát na cestě.

Katie položila ruce na ramena paní Weasleyové, „Ne, nejsem bystrozor, ale“ přešla do tiššího tónu, „řeknu vám tajemství. Složila jsem zkoušky a od září budu v tréninku na bystrozora. Budu následovat příkladu svého taťky,“ jemně, ale i s pýchou, se usmála. Harry si nemohl pomoct, po jejím vzoru se taky usmál, zatímco paní Weasleyová si viditelně oddechla.

„Oh! To jsem neměla nejmenší tušení, dítě! No, no, myslela jsem, že ještě nevíš, co se životem…“

Katie si odhrnula vlasy z obličeje, „Tohle jsem chtěla celý svůj život. Ale ještě jsem to neřekla taťkovi, takže jestli byste mohla…“

„Nepovím to živé duši, neboj se,“ odpověděla jí starší žena a přiložila si prst na rty. „Jestli si složila testy, tak to jsi, hádám, na nejlepší cestě stát se bystrozorem,“ povzdechla si. „Pokusím se tedy přestat bát. Říkali jste, že na noc budete v Leicestershire?“

„Nejdřív si v Exeteru musíme dát čaj. Potom strávíme noc u Čtyř bratrů v Appleby Magna.“

„Kdyby se něco stalo,“ řekl jí Harry, „pošlete Hedviku. Je pro naši cestu moc velká, zvlášť když na zadní sedačce pojedou tři lidi. Ron sebou má Papušíka, který má menší klec, takže vám ho můžeme poslat, až večer dorazíme do hotelu.“

Po několika dalších polibcích a objetích, z kterých tentokrát nebyla vyloučena ani Katie, vyrazili opět do Exeteru. Ron trval, že musí sedět vepředu vedle Draca, který řídil, aby měl víc místa na nohy a aby mohl držet klec s Papušíkem, jenž byl z jízdy vzadu rozrušený. A tak se stalo, že se Harry ocitl na zadním sedadle, mezi Ginny a Katie. Ginny se ustavičně snažila Katie probodnout pohledem, která to statečně ignorovala do takové míry, až si Harry nebyl jistý, zda si Ginniny nálady vůbec všimla. Za to Harry byl na ní celkem naštvaný, to ona si vybrala Malfoye, tak proč je na Katie naštvaná?

Po malé zastávce na čaj se Katie opět přesunula na místo řidiče, takže Ginny teď seděla po pravici s Dracem a po levici s Harrym. Harrymu se tohle uspořádání rozhodně nelíbilo. Vypadalo to na hodně dlouhou cestu k domovu Maggie Doughertyové.

* * * * *

„Co myslíte tím zatopením?“

„Tím myslím, že je to vytopené. Ten déšť před dvěma dny… voda si našla škvíru mezi taškami a prosákla až do stropu. Pokoj vedle je v pořádku a my se stále snažíme zabránit plísním…“

„Ale vy máte jen dva pokoje k pronájmu a jeden z nich je teď nefunkční,“ dokončil za něj unaveně Harry. Otočil se na Rona a Katie, kteří stáli u něho, zatímco on mluvil s hostinským. Opatrně se radši ještě podíval na toho muže a pak jim zašeptal, „Co myslíte? Nemohl by někdo z vás použít sušící kouzlo nebo to uklidit?“

„To není dobrý nápad, Harry,“ zakroutila Katie hlavou. „On ví, že je ten pokoj zdevastovaný.“

„A co použít ještě paměťové kouzlo?“

Povzdechla si. „To nemůžu. Použila jsem ho jenom jednou na Adama Justice, protože věděl o magických podpisech. Ale nemůžu použít paměťové kouzlo, jen abych něco zakryla. Kromě toho, zapomněl by i to, že střecha potřebuje opravit a až by znovu pršelo, vyplavilo by ho to zase. To by k němu nebylo fér.“

„Můžeme vidět ten pokoj, co je k dispozici?“ zeptala se hostinského, ten jí v odpověď přikývl a zavedl je do chodbičky. Harry pokrčil nos, už odsud mohl cítit tu vlhkost.

„Tak jsme tady,“ oznámil jim důležitě a uvedl je do pokoje. Byly tam dvě postele dostatečně velké, aby se na ně vešli dva štíhlí lidé, bílá pohovka a na stěně viselo umyvadlo s oddělenými kohoutky na teplou a studenou vodu a rezavým kohoutkem. Další dveře vedly do malé místnosti, ve které byla pouze sprcha.

„Záchod jsou ty dveře nalevo v horním patře. Teplá voda v umyvadle nefunguje a věřte, že nechcete vědět, co vyjde, když kohoutek pustíte.“

„A… ve sprše funguje teplá i studená, že?“

„Jo, ta je v pořádku. Takže, co vy na to?“ spráskl ruce, zatímco ti tři se nejistě podívali po pokoji. Jedna postel měla pokrývky barvy krve a druhá je měla celkem dost zašedlé navíc s černou skvrnou přímo uprostřed. Světlo nesvítilo moc dobře, což tedy neumožňovalo prohlédnout si místnost pořádně (Harry měl pocit, že to bylo záměrně) a hodiny nad postelemi stále blikaly na 12:00 a nikdo se je neobtěžoval nastavit.

„Cože? Žádná televize? Myslel jsem, že když už budu v mudlovském…“

 Harrymu náhle někdo šlápl na nohu, což ho donutilo vykřiknout bolestí. „Bereme to,“ promluvila rychle Katie. „Je to v pořádku, opravdu. Je mi líto, co se stalo s vaší střechou,“ a kouzelně se na něho usmála (Harry doufal, že je to natolik kouzelné, že zapomene, co řekl Ron), dal jim klíče a odešel. Jen co to udělal, Katie se otočila na Rona a zamračila se na něj.

„Víš, čekala bych něco takového od Freda nebo George, ale od tebe bych čekala o něco víc rozumu, Ronalde Weasley,“ její hlas zněl velmi dospěle. Ron tvrdohlavě vysunul čelist.

„Jen jsem říkal…“

„…mudla. Co sis myslel? Teď,“ řekla a vytáhla ze svého batohu hůlku, „to tady trochu vylepšíme, nejlepší by bylo odstranit i všechny škůdce. Vy dva můžete zatím dostat Draca, Ginny a zavazadla z auta. A ty,“ kývla na Rona, „můžeš udělat něco užitečného a zakouzlit dobrým zamykacím kouzlem auto, obzvláště kufr. Nemůžeme nechat někoho, aby se dostal k Harryho kufru a krabicím. Jasný?“

Ron zabručel něco, co znělo jako souhlas a i s Harrym odešel. „Kdo jí to dal na starosti?“ zamumlal, když se vraceli k baru.

„Když to musíš vědět, tak to byla tvoje mamka, ale jestli, chceš, abych s ní promluvil…“

„Ne, díky,“ řekl rychle. „Jsem unavený a pořád jsem neviděl mudlovskou televizi, ale nejsem hloupý. Potřebuju ještě poslat Papušíka, díky bohu, že nemáme telefon. Jinak by sem jistě zavolala a zjistila, že budeme jen v jednom pokoji.“

Vysvětlil situaci Ginny a Dracovi, kteří seděli v rohu místnosti, popíjeli colu a jedli brambůrky. Poté všichni došli do auta vyzvednout jeho i Katiina zavazadla. Když se dostali znovu do místnosti, Harryho čelist prostě upadla. Katie si dávala velký pozor, aby někde poblíž nebyl hostinský, ale když je pustila dovnitř, Harry mohl jen zírat na tak velkou přeměnu, kterou udělala.

„To je naše postel, Ginny,“ řekla Katie a ukázala na jednu postel, ta vypadala o dost větší, než si Harry pamatoval z první prohlídky. Druhá postel i gauč dopadly stejně. Pokoj také vypadal o dost čistší a také tu bylo více světla. Harry se podíval na hodiny, i ty byly spravené.

„Vy tři se dohodněte, kdo bude spát na posteli a kdo na gauči,“ řekla Harrymu, Ronovi a Dracovi, „Já momentálně měním postel za sprchu.“

Jakmile odešla, Ron řekl: „Budu spát na gauči! Je to sice utrpení a…“

„Strádání! Já budu spát na gauči,“ prohlásil Draco.

Ron protestoval ještě hlasitěji, čímž spustil jen Dracovu ohnivou reakci. Nakonec to Ginny vyřešila svým zakřičením: „Ticho! Uklidněte se! Vy dva,“ otočila se k Harrymu a Ronovi, „si vezmete postel. Draco toho dneska hodně nařídil. A pokud by měl spát v jedné posteli s jedním z vás, nevyspal by se kvůli tomu neustálému hašteření vůbec nikdo. A jelikož vy dva jste nejlepší kamarádi, tak nevím, proč by jeden z vás měl být celou noc s člověkem, kterého, jak všichni víme, nenávidí!“

Ron a Harry se cítili trochu trapně. „Neřekl bych zrovna, že nenávist je to správné slovo,“ řekl Ron. „Ale ne, nechci s ním být v jedné posteli…“

 „Co? Myslíš, že bych z tebe strhal šaty?“ ušklíbl se Malfoy se zkříženýma rukama. Ronovi uši nabraly sytě rudou barvu.

„Já ne…“ začal Ron.

„Vždyť je to jedno!“ prohlásil najednou Harry, aby zakryl Ronovo faux pas. „Vždyť já ani neříkal, že bych chtěl být na gauči. Nemáme s tím žádný problém, Malfoyi. Díky za řízení,“ dodal ironicky.

Nyní se blonďák uculil na Harryho. „Jsi nějaký nedočkavý, aby ses dostal do postele s Weasleym…“

„S Ronem. Je mi líto, že jsem tě připravil o jeho společnost. Žárlíš?“

„Hej!“ vykřikl Ron. „Nechte toho!“

Ginny a Harry vybuchli smíchy, zatímco Ron a Draco si s odporem šli vybalit věci (potom, co si Draco znovu zvětšil kufr). Když se smáli, podíval se jí do očí. Bylo to tak správné, smát se s ní. Podívala se na něho a jemu se převrátil žaludek.

„Ahoj, ty,“ řekl jí.

„Ahoj, ty,“ odpověděla mu tiše.

„Takže… zítra ti získáme sestru.“

Věnovala mu malý úsměv. „Vypadá to tak.“

Katie se vynořila ze sprchy, Ginny si rychle sbalila své věci a zmizela ve dveřích koupelny. Harrymu vyschlo v krku, když uviděl Katie a to i přes to, že jí vysvlékl do spodního prádla. Měla na sobě červenou košili do půli stehen s tenkými ramínky a neměla župan. Všiml si, že Ron i Draco měli podobnou reakci. Když lezla do postele, všimla si, že ti tři si ještě nesundali své cestovní pláště.

„Nechtějte, abych vás zastavila. Nemůžete mně už ničím překvapit. V posledním roce, tvoji bratři,“ kývla na Rona, „chodili okolo jen ve spodním prádle a taky už jsem viděla Harryho nahý zadek. Docela pěkný. No, dobrou noc,“ několikrát uhodila do polštáře, schoulila se pod přikrývku a zavřela oči.

Ronova a Dracova čelist upadla, když se oba synchronizovaně podívali na Harryho. Ten zjistil, že není zase tak těžké se ušklíbnout. „Však víš,“ kývl na Draca, „Spící incident.“

„Ale, ty si řekl…“

„Pššt! Snaží se usnout.“

„Ale… ale…“

„Jen se převlékni a běž na svůj gauč dřív, než se Ginny vrátí,“ nařídil mu Harry.

 Brzy čtyři z nich spokojeně oddechovali. Harry zíral na strop, na kterém se odráželo měsíční světlo. Přemýšlel o Ginnyině úsměvu a Katie v noční košili.

Co mám dělat, Sandy?“ zasténal jejím směrem.

„Jdi spát, Harry Pottere.“

„No, to je vážně pomoc,“ začal říkat, když se ozvaly čtyři hlasy, opakující slova zeleného hada, akorát v angličtině:

„Jdi spát, Harry!“

Dříve než zavřel oči, zasmál se do tmavého ticha.

* * * * *

Před dům číslo deset se dostali v deset hodin. Ginny a Ron nervózně koukali na přední dveře nádherného gregoriánského domu, který byl umístěn vzadu rozlehlé zahrady. Pohled jim oplácely jen němé odrazy v okně. Vystoupili z auta a postavili se před přední dveře, když v tu chvíli Harryho něco napadlo.

„Počkejte… nemůžeme tam všichni naběhnout a převrátit jí život na ruby. V ten okamžik, co uvidí Ginny, bude chtít vědět, co se to sakra děje.“

„Proč?“ zeptala se Ginny s pokrčeným obočím.

„Copak si nepamatuješ, jak hodně jsou ti tvé sestry podobné na fotkách, které byly udělány před tím, než zmizely? Myslíš, že si toho nevšimne? Asi bys měla počkat tady. A ty, Rone,“ ohnul rty, „bys měl být s ní.“

„Proč? Není pravděpodobné, že by si domyslela…“

„Ne kvůli podobě. Ale… no… vaše sestra je věštkyně. Hermiona našla její stránku na webové síti. Tak jsme také zjistili, že je to ta správná Margaret Doughertyová. A vypadá to, že jí to jde. Trelawneyovou nechá daleko za sebou. Jde o to… na té stránce píše, že je schopna vidět aury lidí. A když se podívá na tebe, určitě jí dojde, že jsi jiný.“

Ron se otočil se zmatkem v očích na Ginny. „Co je to webová síť? Protože jestli to má něco společného s pavouky, tak to rozhodně nechci vidět.“

Harry převrátil oči a ignoroval Ronovo tvrzení. „Tak, měli bychom to udělat takhle… Draco a Katie by měli jít první a pokusit se ji přesvědčit, aby nás pustila dovnitř…“

„Ty taky budeš čekat? Proč?“

„No, jestli ty máš trochu děsivou auru kvůli té vlkodlačí věci, tak ta moje s Voldemortem nevypadá o moc lépe. Nechceme jí vyděsit,“ nemohl mu říct, že by jeho sestra mohla být schopná vidět kolem něho dvě aury, to by vyžadovalo příliš mnoho vysvětlování.

„Takže my tři počkáme v autě, zatímco vy dva…“

„Ale co jí máme říct?“ zeptala se Katie, očividně nespokojená s přidělenou prací.

„Jen jí řekněte… no, dobře, ví, že je adoptovaná. Tak jí řekněte, že jste přátelé její původní rodiny, která jí hledá, a zeptejte se, jestli by měla zájem se s nimi setkat. Jen buďte opatrní, tu věc jsi-magicky-činná-osoba-jako-my na ní můžeme vybalit až později.“

Teď vypadal zase nervózně Draco: „Kdo že máme být my?“

Harry pokrčil rameny. „Řekni jí pravdu. Řekni, že jsi přítel její sestry. Řídil jsi z Devonu, tak jak může být těžké tohle?“

Ti dva se ještě chvíli nejistě dívali na Harryho. Pak vyšli k předním dveřím, zatímco zbytek vyrazil zpátky k autu. Harry viděl, jak Katie zaklepala na dveře velkým mosazným klepadlem a ty se chvíli na to otevřely.

„To je ona?“ zašeptala Ginny chraplavě a pevně sevřela Harryho ruku. Přikývl.

„To je ona.“

Čekali, neslyšíce rozhovor u dveří. Pak viděli, jak zmizela v domě následována Dracem. Katie se otočila jejích směrem a dala jim signál.

„Okna budou otevřena.“

Harry se zastavil a nechal Rona a Ginny, aby ho předešli a vstoupili do velké haly s nápadným schodištěm vedoucím až k obrovskému klenutému oknu. Neměl čas zeptat se Sandy, co tím výrokem myslela (ne, že by to někdy pomohlo). Následoval ostatní klenutou chodbou do slunné místnosti s bílými pohodlnými pohovkami a křesly, spoustou zelených rostlin a několika perskými koberečky.

V okamžiku, kdy Maggie Doughertyová uviděla Ginny, polkla a řekla: „To je ona? To je moje malá sestřička?“

Katie přikývla a vypadalo to, že se snaží nerozbrečet, když Maggie objala Ginny ve velkém sesterském objetí. Ginny jí ho vrátila a úplně volně se rozplakala.

„Ach… nemůžu uvěřit, že jsme tě našli!“ vykřikla. Objímaly se a kymácely se sem a tam a u toho obě plakaly. Harry byl překvapen, jak moc si byly podobné, vypadaly stejně až na barvu očí a taky starší ze sester měla vlasy sestřižené na krátko. Houpaly se jí kolem hlavy jako krátké kudrlinky, které byly dokonce kratší než vlasy Hermiony. Harry si pomyslel, že i kdyby Ginny měla stejný sestřih, slušelo by jí to.

Nakonec se všichni posadili. Hostitelka se dívala na svých pět návštěvníků a třásla u toho hlavou. „Nemůžu tomu uvěřit. Je to všechno tak náhlé…“

„Mamka bude tak nadšená!“ zvolala Ginny, dřív než si všimla zamračené tváře Harryho.

„Mamka?“ zamračila se Maggie. „Co…?“

„Jde o to,“ řekl Harry rychle, „že ti musíme vysvětlit, jak si se dostala k adopci, teď to asi moc nedává smysl…“

Podívala se na něho se zúženýma očima, „Ty máš dvě…“

„Jasný, já vím,“ přerušil jí dřív, než to stihla dokončit, „teď ale nemluvíme o mě, ale o tobě. Není žádný jemný způsob, jak ti to říct, takže, Margaret Doughertyová, jsi čarodějka.“

Podívala se na něj bez výrazu: „Vím a říkej mi Maggie.“

Ronova čelist spadla. „Ty to víš?“

Zamračila se. „Samozřejmě, že to vím, nemůžeš jen tak jako já přimět věci, aby udělaly, co chceš nebo předpovídat budoucnost. Takže otázka zní – jak to víte?“ zaměřila se přímo na Rona. „A co máš s aurou?“

„No,“ řekla Ginny rychle, „já jsem taky čarodějka. A Ron, náš bratr,“ ukázala na něho, „je kouzelník. A Katie je čarodějka a Harry a Draco jsou také kouzelníci. Vlastně, celá naše rodina je magická.“

Opřela se a zkřížila si ruce. „Celá rodina? Skutečně?“ zněla skepticky.

„Ano,“ řekl Harry a ignoroval její nedůvěru, „možná sis uvědomila, že máš schopnosti, které lidi normálně nemají - tedy alespoň ti lidé kolem tebe, my to totiž normálně tajíme – nemyslím si, že bys ale věděla, že existuje britská kouzelnická společnost, která žije bok po boku s britskými mudly…“

„S kým že?“

„S lidmi neovládající kouzla. Já sám jsem o tom nevěděl, dokud mi nebylo jedenáct a nedostal jsem svůj dopis z Bradavic, to je škola čar a kouzel. Letos v září tam nastupuji svůj poslední, sedmý ročník jako primus. Draco a Ginny jsou prefekti, Katie školu už ukončila a byla prefektem taky. Ron je kapitánem famfrpálového týmu své koleje a stejně tak i Draco…“

„Kapitán čeho? Myslím, že si dost odběhl. Nic z toho nevysvětluje…“

„Co?“

Povzdechla si. „Nic z toho nevysvětluje, proč si nepamatuji nic do doby, než mi bylo sedm a ani to, proč jsem nevyrůstala se svojí rodinou,“ vypadala rozladěně.

Harry stáhl rty do úzké linky. „To je vlastně pro nás také stále záhada, ačkoliv máme jistou teorii o tom, co se pravděpodobně stalo.“

Vysvětlil jí, co jemu a Hermioně řekla paní Weasleyová o dni, kdy vzali Charlie a Bill své sestry do parku a kdy se dvě holčičky ztratily. „Myslím, že ten čaroděj, možná jich bylo víc, co vás vzal, použil kouzlo Tempus fugit.“

„Úprk času?“ přeložila nechápavě.

„Takže umíš latinsky?“

Popotáhla ano, „Ano, a stejně tak i řecky. Učím ve škole.“

„Naše mamka taky bývala učitelka,“ usmála se Ginny.

„Ale… co to kouzlo? Ani jsem nevěděla, že existuje něco jako kouzla. Jen vím, že když vážně chci, aby se něco stalo, tak se to občas stane. Nefunguje to vždy. Například se mi nepodařilo poslat svého posledního přítele do moře plného žraloků. Pořád ještě je ve vesnici,“ ušklíbla se a stejně tak i Ginny, Harry si byl jistý, že svou sestru má ráda.

„Potřebovala bys hůlku a taky vědomosti z cestovní magie, abys byla schopna něco takového udělat,“ řekla jí Katie, taky se usmívala.

„Hůlku? To jako kouzelnickou hůlku?“ posadila se zpátky a skepticky se na ně podívala. „To nemůžete myslet vážně.“

„Úplně vážně,“ informovala jí Katie a vytáhla z batohu svojí hůlku. Ron následoval jejího příkladu a vyndal svojí z kapsy starých riflí, i Draco vyndal tu svojí z pouzdra umístěného na levé ruce. Maggie stále nevěřícně kroutila hlavou.

„A co vy?“ zeptala se Harryho a Ginny.

„Ještě nejsme zletilí. Musí ti být víc jak sedmnáct, abys mohla legálně kouzlit mimo školu…“

„Legálně?“

„Jo,“ řekl jí, „máme zákony, a lidi, co dohlížejí na to, abys je dodržovala, a pak je tu taky Ministerstvo…“

„Ministerstvo?“

„…a vězení, kouzelnické peníze…“

Vstala a začala pochodovat po pokoji, „Nevím, jestli si myslíte, že jsem tak naivní, ale…“

Ginny se na ní zamračila. „Je to pravda, všechno z toho! Venku je celý kouzelnický svět a ty můžeš být jeho součástí, můžeš chodit do Bradavic, jako jsme chodili my všichni ostatní, můžeš…“

Najednou Harry vytrhl Ronovi jeho hůlku ze sevření, přešel k Maggie, položil jí ruku na rameno, popořadě se dotkl každého hůlkou a řekl: „Tempus fugit!“

Všechno kolem nich se zastavilo. Harrymu a Maggie se naskytl pohled na Ginny, která měla otevřenou pusu v půlce věty, na Rona, který polekaně koukal na ruku, kde měl před chvílí hůlku, na Draca, který na sobě očividně našel skvrnu a obával se, aby nepohnul prsty, kterými jí zakryl, a na Katie, která se zastavila uprostřed mrknutí, teď tedy měla oči zavřené. Maggie se podívala na ty čtyři, kteří vypadali, že nedýchají, a pak svůj šokovaný pohled otočila s polknutím na Harryho.

„Myslela jsem, že tohle dělat nemůžeš!“ řekla třesoucím se hlasem.

„Já vím, ale zjistil jsem, že to potřebuješ vidět, abys pochopila. To je to, co jsem se ti snažil říct. Myslím, že ten, kdo tebe a tvojí sestru unesl, na vás obě použil právě tohle kouzlo a odnesl vás daleko, ještě předtím než si někdo všiml, že jste zmizely…“

Zdálo se ale, že Harryho vůbec neposlouchá. „Nikdy jsem neudělala nic podobného,“ vydechla a mávala Ginny před obličejem, nedostávaje žádnou odpověď.

„Nikdy jsi neměla hůlku. Hůlky ti pomáhají zvládat tvojí magii, nejlepší je mít svojí vlastní. Protože tahle je Ronova, tak nefunguje nejlépe.“

Prošla kolem Rona a Draca a předtím, než se zastavila u Katie, vrátila se znovu k Ginny.

„Myslím… myslím… myslím, že jsem si vzpomněla. Byl tam muž, v dlouhém plášti… vzal mě a nějaké druhé děvče… byla starší než já a měla také zrzavé vlasy… myslela jsem, že se mi to jen zdálo, protože to bylo také všechno tak zamrzlé…“

Zhroutila se a na zemi se třásla, Harry k ní rychle přešel. Zdálo se, že má záchvat a Harry si uvědomil, že když si vzpomněla na svůj únos, musela tím prolomit nějaká silná paměťová kouzla. Mohlo by jí to způsobit zranění mozku? Uvažoval. Rozhodl se, že nebude, že nebude problému přidávat a raději z nich obou sundal kouzlo, ostatní v místnosti se začali opět pohybovat. Naneštěstí se zdálo, že to její záchvat jen zhoršilo. Pevně Harryho sevřela a on mohl na její tváři poznat ten nejvíce vyděšený výraz, který kdy viděl.

„Bože!“ křičela a pevně svírala Harryho tričko. „Já… si vzpomínám!“

Harry se nechal stáhnout na kolena vedle ní. Podíval se na ostatní a tak zmeškal, jak se Maggie Doughertyová schoulila na zemi, zatímco vzlykala a třásla se. Hrozivě zbledla a na čele jí vyrašil pot.

Ronova a Ginnyina dlouho ztracená sestra se ho intenzivně držela, šíleně se chvějíc, s očima černýma bolestí, když ze sebe přidušeně dostala: „Pamatuji si všechno…“ 

 


Poslední komentáře
07.07.2012 23:37:21: perfektni preklad - diky!
03.07.2012 09:24:24: Chtěla bych moc poděkovat kelly a soraki za to, že si našli čas a opravily po mě chyby (a že jich as...
03.07.2012 02:30:18: Skvělý,bombastická prace,luxusní prklad ......tisíce re diky.klofanka
03.07.2012 01:05:25: Kelly je šikulka, vymenené :D
 

Ďakujeme za návštevu. Administrace