Trilógia od Barb: I. HP a Okultní had (Harry Potter and Psychic Serpent); II. HP a Čas dobrých úmyslů (Harry Potter and the Time of Good Intentions); III. Harry Potter and the Triangle Prophecy

Prihlásenie

Odkazy

HP LEXIKON

Trojjazyčný lexikón pojmov zo sveta HP

HP and TGI

Originál II. dielu na fanfiction.net

Barb na FA

Originály poviedok Barb na FictionAlley

Lucy a nejen její HPFF

Oblúk smrti a iné. Už klasika.

Stránky Nadin

Snamione

Stránky Nicolase Blacka

Preklady FF

Stránky A-SISI a spol.

Snamione

Stránky wixie

Snamione

Soraki a KM

Pokračovanie Kamene manželství

Stránky JSark

Chov zlatých retrieverov

Kvalitné čistokrvné šteniatka zlatého retrievera, so špičkovým pôvodom

Z diskusie

Kapitoly 6 - 10

9. Katedrála II.

9. Katedrála II.
Preklad: maure

Beta-read: radoplik

* * * * *

Ginny dostala od doktora dobrozdání, že nemá otřes mozku, přesto měla odpočívat po zbytek dne. Harry si přál sedět v salónu vedle ní a být jí k ruce, ale místo něj to byl Draco Malfoy. Hermiona s Ronem se šli projít po pozemcích a Harry se cítil jako páté kolo u vozu.

Nakonec přišel čas, aby se vydali na rozlučku. Harry se na to moc netěšil. Nemohl si s Rogerem promluvit, když si zkoušeli kilty (pan Davies je vzal do Londýna), protože s nimi Roger nešel. A Rogerův bratranec se mu také dokázal vyhnout. Věděl, že během naplánované večerní oslavy nebude mít příležitost si s ním promluvit o samotě, a měl čím dál silnější pocit, že svatba by neměla pokračovat…

Když se spolu s ostatními vrátil na panství Spinnetů, jako jediný, kdo se rozhodl nepít (dokonce i Ron měl pintu) nemohl usnout. Přecházel po pokoji sem a tam a přemýšlel. Oliver hlasitě chrápal a občas zavrčel nebo udělal jiný zvuk, po kterém sebou Harry škubl. Aspoň že Ron spal na rozkládacím lehátku klidně.

Bylo nad ránem, když konečně usnul. Ráno, když ho Ron budil, již byla místnost plná pozdního světla, a jeho nejlepší kamarád se mu smál.„Harry! Vstávej konečně! Jakou máš výmluvu? Včera jsem tě neviděl nic pít."

Harry si promnul hlavu. „To je jen dobře. Moje hlava je na tom bídně i bez alkoholu."

„I když jsem pouze řadový host a ne účastník svatby, poslali mě, abych dostal tvůj líný zadek z postele a dohlédl na to, abys byl připravený v kiltu v plné parádě na focení. Všichni čekají."

„Kolik je hodin?"

Ron se podíval na hodiny. „Jedenáct. Dělníci už tři hodiny vyklízejí všechen nábytek ze salónu, to bude taneční sál. A na večeři byl postaven velký stan. Prošvihl jsi všechnu zábavu."

Harry zaklel. S Ronovým hodnocením úplně nesouhlasil. „Svatba je až od čtyř hodin! To se budeme pět hodin fotografovat?"

„Ne," řekl Ron. „Teď se budou fotit družbové. Pak bude oběd, a po obědě si Alicia a družičky nechají udělat vlasy a make-up, aby dobře vypadaly. Pak se budou fotografovat ony. Pak všichni pojedeme auty do Ketteringu. Já pojedu s muzikanty - Hermionou, Ruth a Rogerovým bratrancem. Fajn chlápek. Vezme nás."

Harry jen něco zamručel, ale nerozpovídal se. Nějak se mu podařilo dovléct se do sprchy a obléct si oblek na svatbu. Bylo to to nejhorší z obou světů. Měl naškrobenou bílou košili s bílou vázankou a kousavý vlněný kilt. Je poslední sobota v srpnu, pomyslel si nikoliv poprvé (ani naposled). Když ho Ron spatřil, zašklebil se na něj.

„Harry, musím říct, že nevypadáš moc šťastně."

„No, možná to bude trochu souviset s tím, že mám na sobě v srpnu vlněný kilt, ale také protože by si Alicia neměla brát Rogera Daviese."

Hermiona zaklepala na pootevřené dveře a vešla, aniž by čekala na pozvání. „Co jsi to říkal o tom, že by si Alicia neměla brát Rogera?"

Zamkl dveře a řekl jim o rozhovoru, který s Aliciou vedl den předtím. Ron zapískal. „Harry, já ti nevím. Já bych vzal tu část o mučení a zabíjení velmi vážně. Holky dokážou být naprosto šílené, co se týká přání mít dokonalou svatbu."

Hermiona se naježila. „Na tom není nic šíleného," řekla upjatě. „Hodně dívek začíná snít o své svatbě, když jsou velmi mladé."

„Přesně to jsem myslel," řekl Ron a obrátil oči v sloup.

Harry znovu začal přecházet po místnosti. „Bojí se, že se stane něco hrozného, když to neudělá, tím jsem si jistý. Hermiono, jak vypadala včera večer?"

Hermiona si odfrkla. „To nechceš vědět."

„Ne, vážně chci. Vypadala šťastně ohledně svatby?"

Hermiona se zamračila. „Těžko říct. Hodně rychle se opila a začala vyprávět staré famfrpálové historky. Proboha. A to jsem si myslela, že vy dva jste v tomhle strašní. Pořád říkala Angelině, Ginny a Katie: „Vzpomínáte na hru proti Mrzimoru, když… Vzpomínáte na hru proti Zmijozelu, když…" Nepamatuji se, kdy jsem se v životě tak nudila. Málem mě to dohnalo k pití."

„Tím chceš říct, že jsi nepila," zeptal se Ron, jako by si o tom myslel svoje.

„Ronalde Weasley! Samozřejmě že ne."

„No, všiml jsem si, že jsi u večeře měla víno. Než jste odešly."

„To je sklenka vína doma u hostiny. Také jsem pila víno doma s rodiči za speciálních okolností. To je stěží totéž, jako bych si v šestnácti letech objednala tvrdý alkohol na veřejnosti. Mimo jiné proto, že by se hospodský mohl dostat do pořádných problémů."

„Ehm," přerušil ji Harry, než mohla pokračovat v přednášce, „jaký byl zbytek večera? Tím myslím, když Alicia nemluvila o famfrpálu."

Hermiona začala vypočítávat body na prstech. „Tak se na to podívejme. Angelina toho musela hodně vypít předtím, než odešla, protože jsem ji v hospodě neviděla nic pít, a stejně pořád běhala zvracet na toaletu. Yarrow si mi nepřestávala stěžovat na svůj rozchod s Fredem - vážně, ne, že bych jí litovala. Cho podle všeho nic nepila, ale pořád plakala a chtěla se mnou mluvit o Viktorovi. Vrrr. A Katie…"

Harry se zamračil. „Co?"

Hermiona zrudla. „No, ona byla také pěkně opilá. Pořád se mně snažila odtáhnout stranou a mluvit o tobě."

Ron nadzvedl obočí. „Proč?"

Hermiona byla čím dál víc rudá. „Ona, ehm… Chtěla si porovnat poznatky, abych tak řekla."

Teď Harry začal cítit horko ve své tváři. „Proboha," vydechl. „Snad jsi ne…"

„Samozřejmě, že ne," vypískla uraženě. „Tím chci říct, to je ten poslední rozhovor, který bych kdy chtěla vést. Tedy, je to nerozhodně. Také jsem nechtěla mluvit s Cho o Viktorovi." Vzdychla. „Byla to jedna z nejhorších nocí mého života. A Ginny mi moc nepomohla, chovala se tak hloupě…"

Ron vypadal znepokojeně. „Nenechala jsi ji pít, že ne?"

„Samozřejmě, že ne, Rone. Co si o mně myslíš? Ne, ta nepotřebovala alkohol - Alicia jí předtím dala nějaké prášky proti bolesti, kvůli tomu, jak včera spadla. Měla další dnes ráno. To je důvod, proč se na snídani tak hihňala. Netuším, co jí Alicia dala, ale nemyslím si, že by si to měla ještě brát. Jaká byla pánská rozlučka?"

Ron si povzdychl. „Ne o moc lepší než ta vaše. Poslouchej. Roger se opil a všechny oslovoval „starý brachu". Fred a George se snažili rozdávat mudlům Kanáří piškoty. Harry a já jsme se je snažili zastavit, aby se nedostali do problémů. Lee se snažil prodat hospodskému jejich produkty. Naštěstí si ten muž myslel, že šlo o opilecký blábol. Vlastně to byl opilecký blábol. Malfoy pokračoval o tom, kolik peněz měl. Myslela by sis, že když je opilý, je lepší, ale ve skutečnosti je jen nudný. Naštěstí se ukázal Percy a udržel dvojčata v mezích. To bylo jen dobře. A jestli můžu o Percym něco říct, umí se držet na uzdě, i když si myslím, že měl víc než jen pintu. A co dál… Oliver vyjel po manželce nějakého řidiče kamionů, který mu pak hodil na hlavu židli. Ten chlapík musel vážit tak sto šedesát kilo…"

Hermiona se zasmála. „A většinu z nich dnes ráno příšerně bolela hlava. Viděli jste Olivera? Jak sebou škubl při sebemenším hluku? Jsem ráda, že jste vy dva měli tolik rozumu, že jste nepili."

Ron začal zlehka rudnout. Harry měl pocit, že se jí nechystá říct, že měl pintu piva.

„Takže žádná striptérka," provokovala Hermiona.

„Ani jedna," povzdychl si Ron. Hermiona ho praštila.

„Neměl bys znít tak zklamaně."

Zašklebil se. „A ty bys neměla být tak důvěřivá." To mu vysloužilo další pohlavek. Předstíral, že ho to bolí.

Někdo zaťukal na dveře. „Rone! Měl jsi Harryho dostat dolů!" Byl to Roger.

Harry šel ke dveřím a otevřel je. „Promiň, Rogere. Hermiona mně s Ronem vyprávěla o dívčí rozlučce."

Zvedl obočí, vypadal zaujatě. „Oh, o tom jsem ještě nic neslyšel. Něco šťavnatého?"

„Ani ne. Jestli chceš poslouchat, jak Alicia mluví hodiny o famfrpálu, dej jí trochu víc pití. Očividně je to důsledek."

Roger se zašklebil. „To je spíš důsledek toho, když je někde s bandou holek," řekl dvojsmyslně. Harry znovu přemýšlel, zda Roger Alicii nějak ovládá, ale když se chystal na svatbu, vypadal dokonale šťastně a vesele. Pokud byl smrtijed a nějak vydíral Alicii, aby si ho vzala, ironicky to z něj udělalo daleko příjemnějšího společníka. Harry nevěděl, co si má myslet.

Odpoledne utíkalo a Harry si myslel, že oslepne z toho, kolikrát viděl blesk fotoaparátu. Nakonec se ve tři hodiny naskládali do aut mířících do Ketteringu. Kostel byl vyzdoben více květinami, než kdy Harry viděl. Kamkoliv se podíval, viděl bílé růže se zelení a z výzdoby visící stuhy od tartanů.

Přesně v půl čtvrté začala Hermiona hrát na cello. Harry ji sledoval a usmíval se.  Seděl v přední řadě s Rogerem, Fredem, Georgem, Leem, Oliverem a Rogerovým otcem. Harry se otočil a uviděl Rona sedícího vedle Percyho o několik řad dále na straně nevěsty. Oba se dívali, jak Hermiona hraje, ale Harry si všiml, že Ron sleduje každý její pohyb. Většinu času Percy poslouchal se zavřenýma očima a s klidným výrazem na tváři. V jejich formálním oděvu vypadali spíše jako cizinci. Před odchodem Hermiona obdivovala, jak Ron vypadal. Harry nikdy neviděl Rona vypadat tak dospěle. Bylo těžké ho porovnat s jedenáctiletým klukem, kterého potkal v Bradavickém expresu. Ron také obdivoval Hermionin vzhled - měla na sobě něco, co vypadalo jako dlouhé rudé hedvábné šaty. Hermiona trochu vykopla, aby jim ukázala, že se ve skutečnosti jedná o hodně široké kalhoty, ve kterých mohla snadno hrát na cello. Živůtek byl úzký s nízko zavěšeným rolákem a průhlednými rukávy k loktům.

„Díkybohu, že nemusím nosit družičkovské šaty," řekla a obrátila oči v sloup. Harry zatím šaty neviděl, protože když si odkroutil směnu před fotografem, vrátil se do pokoje, aby si zdříml. Také bylo jasné, že byla velmi potěšená Ronovou reakcí na její vzhled (která byla, z nedostatku jiných slov, očumování).

Hermiona a zpěváci přišli na řadu před obřadem. Krom Ruth a Rogerova bratrance zpívali také baryton a alt z kostelního sboru. Čtveřice přednesla bez doprovodu dokonalým souzvukem několik madrigalů. Harry se usmál, když slyšel dokonalý a plný hlas Ruth. Její čistý, vysoký hlas byl ze čtveřice nejlépe slyšet, a když Harry naslouchal hudbě, málem zapoměl na své obavy.

Nakonec se Hermiona a zpěváci posadili na lavice a varhaník začal hrát. Roger pokynul svým družbům, a ti se s ním všichni postavili před oltář, otočení k zadní části kostela. Harry slyšel vcházet hosty, ale neuvědomil si, jak se kostel zaplnil. Najednou přestaly varhany hrát, vešel kněz a postavil se vedle Rogera a někdo otevřel dveře v rohu svatyně. Varhany se znovu rozezněly, tentokrát velkou fanfárou, a uličkou vešla starší žena, ve které Harry poznal sestru Ambrose Daviese (a matku Kvítečka), v usedlých šatech stejného odstínu, jako bodláky v její kytici bílých růžích. Následovala ji Angelina v šatech stejné barvy, ale jiného stylu. Vypadalo to, že má šaty s vázáním za krkem, ačkoliv si Harry nebyl jistý, protože ji viděl jen zepředu. Ve vlasech měla věnec z bodláků. Následovala ji Katie se stejným věncem a v jiné verzi stejných šatů, která odpovídala její výšce, s odhalenými opálenými pažemi. Harry se s ní na chvíli setkal pohledem, ale ona rychle uhnula pohledem. Následovala vysoká a impozantní Yarrow a za ní drobná Cho. Jako poslední procházela uličkou Ginny, oblečená stejně jako ostatní dívky, ale nějak… Ale nějak to na vypadalo úplně jinak, pomyslel si Harry. Její ruce byly bledé a pihovaté, bez známky opálení a její dlouhé rudé vlasy byly vytaženy do volného drdolu s bodláky, ale několik dlouhých kadeří zdobilo její holá ramena. Věnec z bodláků byl na jejích vlasech usazen bokem, jak by ztratila několik sponek. Pomyslel si, že možná držela svou kytici naopak. Ale i když nebyla dokonalá, stejně by se na ni mohl dívat celý den. Pomyslel si, že jí barva šatů sluší mnohem více než ostatním dívkám, ale věděl, že to nemůže nikomu říct.

Pak, když se Ginny přidala k ostatním družičkám, zahrál varhaník další fanfáru a ve dveřích se objevila Alicia, vedená svým otcem, který měl na sobě velmi stroze vypadající bílou vázanku s košilí. A Alicia…

Harry dokázal myslet jen na jedno: vypadala jako princezna. Když se všichni hosté postavili a sledovali, jak kráčí k Rogeru Daviesovi za ohlušujícího rachotu varhan, vyschlo mu v krku. Prosím, modlil se potichu. Ať je to v pořádku.

Zdálo se, jako by mše nezabrala ani chvilku. V jednu chvíli začala zpívat Ruth, pak Rogerův bratranec. Vypadalo to jako během okamžiku, když se Alicia s Rogerem líbali, varhany se znovu ozvaly a šťastný pár se vydal uličkou, zatímco se za nimi řadili do dvojic účastníci svatby: Ambrose Davies s jeho sestrou Bronwen, Angelina s Georgem (věděl, že jde o George, protože ten si nechal růst knírek), Katie s Fredem, Yarrow s Leem a Cho s Oliverem. Najednou si uvědomil, že nejen, že Alicia změnila páry, ale také mu tím umožnila jít uličkou se Ginny. Třásl se, když jí nabídl rámě a ona přijala a pravou rukou si přitom držela šaty, aby na ně nešlápla. Snažil se dívat přímo dopředu, ale bylo pro něj velmi obtížné se neotočit a nezírat na ni.

Před kostelem je fotograf rozestavil pro několik dalších fotek s nevěstou a ženichem. Na straně Alicii i Rogera byly rozestavěny tři páry účastníků a každý družba měl rukou obejmout svou partnerku. Protože měly šaty dívek zavazování za hlavou, jejich záda byla holá od krku až k pasu. Zatímco si fotograf hrál se svými přístroji, položil Harry ruku na Ginnina jemná záda. Na chvíli se na něj podívala a trochu se otřásla.

„Mám moc studenou ruku?" zašeptal jí.

Zavrtěla hlavou. „Ne. Ne, je…" kousla se do rtu. „Je to příjemné," řekla potichu a usmála se směrem k fotografovi. „Přála bych si, abys ji nemusel nikdy sundávat."

Když to slyšel, málem se na fotce smál jako naprostý idiot, ale ovládl se na chvíli, kdy  ho oslepil blesk. Po několika dalších snímcích se naskládali do aut a vydali se zpět do domu Spinnetových. Harry se ocitl ve stejném autě s Ginny, Yarrow, Leem, Angelinou a Georgem. Žádná z mých bývalek, pomyslel si vděčně. Snažil se nemyslet na to, jak je k němu Ginny přitisklá od pasu ke kolenům.

Když dorazili k domu, našli zde podél cesty řadu svíček, ačkoliv ještě nebyla tma, a na trávníku mezi domem a stájemi postavený obrovský bílý stan s mnohačetnou pobíhající obsluhou. Bylo jim řečeno, aby šli do salónu a počkali tam.Když šla Ginny vedle něj do schodů, chytl jí za ruku. Dnes využiju příležitosti a budu se jí dotýkat a být s ní tak moc, jak bude možné. Mám dokonalou výmluvu, protože jsme oba účastníky, takže toho můžu využít. Ať mu Draco Malfoy vynadá, že dělá svou práci. Ať si to zkusí.

Orchestr stále ladil; Alicia se vytratila nahoru, aby si upravila make-up, než dorazí hosti. Harry donesl Ginny punč a stoupl si s ní do rohu. Užíval si, že může být s ní.

„Nezní Hermiona úžasně?" zeptala se ho. „A Ruth?"

Nemohl z ní spustit oči. „Vypadáš nádherně, Ginny," řekl potichu. Usmála se a trochu se začervenala.

„Vypadáš dobře. Vím, že jsi otrávený, ale myslím, že ti kilt sluší. Vážně."

Zakřenil se. „Pokud si to budeš přát, budu kilt nosit každý den do konce svého života."

Zasmála se. „Mohla bych tě chytnout za slovo!"

Nakonec orchestr přestal ladit a skutečně začal hrát. Harry nervózně pozoroval, jak George s Angelinou a několik dalších párů míří na parket, točí se dokola a spolu se smějí a užívají si.

„Smím… Smím prosit?" zeptal se nejistě.

„Ano," odpověděla jednoduše a chytla ho za ruku, kterou jí nabízel. A pak další, co věděl, bylo, že to byla Ginny v jeho rukách, a pusa a její oči blízko jeho…

Zůstali na parketu bez zastavení na tři tance. Pak najednou Harry ucítil ruku na svém rameni a viděl, jak Ginny zbledla. Otočil se a objevil zde Draca Malfoye v dokonalém formálním obleku, s košilí a vázankou stejně bílé barvy, jako byla v tom momentě tvář Ginny.

„Děkuji Harry, ale myslím, že bych to teď mohl převzít," procedil mezi zuby. V jeho hlase byla slyšet výzva.

„Ah," řekl Harry a snažil se netřást. „Tady jsi. Právě v čas. Teď můžu jít tancovat s některou z dívek, které jsou k mání." Cítil se mizerně, když to říkal, ale bylo to nutné. Malfoy na něj souhlasně kývl.

„Správně. Jen si pamatuj, tahle není."

Když vzal Ginny za ruku, podívala se na něj se zdviženým obočím. „To je pěkné. Mluvte si o mně, jako bych tu nebyla."

Ale místo, aby vzal její poznámku na vědomí, ji Draco Malfoy s necudným úsměvem jednoduše držel na délku paže „Jsi okouzlující," vydechl. Zrudla a sklopila zrak, jako kdyby nechtěla být potěšená jeho poznámkou, a obzvláště ne před Harrym. Harry si odkašlal.

„Taky jsem jí to říkal, ale znáš ženy. Jakmile jde o družičkovské šaty, myslí si, že musí být automaticky příšerné."

Malfoy se zasmál. „Pravda. Tak pojď," řekl své přítelkyni. „Pořád ještě jedeš na prášcích proti bolesti? Můžeš tančit?"

Prášky ponechala bez komentáře. „Můžu tančit."

Harry se vydal k rohu tanečního parketu a pozoroval je. Vlastně jim to spolu výborně šlo, musel uznat, a objektivně byli asi nejlépe vypadajícím párem na parketu. (Malfoy měl štěstí, že si mohl obléknout skutečný formální oděv, pomyslel si Harry. S kalhotami.)

Povzdychl si. Hodiny do konce pozorovat Ginny a Malfoye. Tohle bude dlouhá noc, pomyslel si.

Ulevilo se mu, když dorazili Ron s Hermionou.

Ron se rozhlédl po přeměněném salónu a hvízdl. „Hej," řekl najednou. „V autě jsme s Hermionou mluvili. Co myslíš, pozvali Fleur?"

Harry se málem udusil punčem. „Er, upřímně o tom pochybuji."

Hermiona pokrčila rameny. „Nikdy nevíš…" Ale nerozvedla to.

Chvíli mu dělali společnost, pili s ním punč a povídali si, ale nakonec Hermiona Rona odtáhla na taneční parket. Harry se zasmál výrazu na Ronově tváři, který se ale naprosto změnil, když ji držel v náručí a tiskl ji k sobě…

Několik žen, které předtím Harry nikdy neviděl, ho odvážně požádalo o tanec. Souhlasil a při pohybu nepřestával sledovat Ginny s Dracem, kteří si snad nikdy nešli sednout.

Nakonec vstoupili Roger s Alicií a zatančili si svůj první tanec. Brzy poté byli všichni pozváni do jídelního stanu na trávníku a pustili se do nejkomplikovaněji vypadajícího a pravděpodobně nejdražšího jídla, které kdy Harry měl. Přípitku Ambrose Daviese na novomanžele poslouchal jen na půl ucha. Srkal své šampaňské a říkal si, jestli ho to opije. Ginny seděla po jeho boku jako jeho jídelní partner. Polekal se, když v jednu chvíli nepochopitelně jedla vidličkou v levé ruce a pod stolem vzala jeho ruku do své. Nikdo jiný nemohl vidět jejich sevřené ruce. Harrymu se rozbušilo srdce a na ujištění jí sevřel ruku. Pousmála se na něj a vrátila se k jídlu. Musíme si vážit maličkostí, pomyslel si. A využít i nejmenší příležitosti.

Po dortu se vrátili tančit do domu. Už se stmívalo a na modré obloze se začaly objevovat hvězdy. Svíčky lemující cestu vypadaly jako hvězdy padlé na zem.

Harry, Ron a Hermiona spolu postávali a klábosili, pak se k nim přidal Remus Lupin. Srkal své šampaňské a zamyšleně se rozhlížel po parketu. Najednou, po několika minutách hovoru, zamávala Hermiona někomu na tanečním parketu.

„Maggie! Profesore Snape!" Zavolala na ně.

Harrymu spadla brada. Snape měl na sobě bílou košili a vestu, jako ostatní muži, a vypadal tak dobře, že ho hodně žen v místnosti propalovalo uznalými pohledy. Když se k nim vydal, šla Maggie po jeho boku a šťastně se usmívala. Smetanově bílé šaty obepínali její štíhlé tělo a asymetrický lem jí umožňoval chůzi bez jakéhokoliv omezení. Její krátké vlasy se  stříbrnými náušnicemi dlouhými k ramenům vypadaly skvěle.

Ron zíral na svou starší sestru. „Podívejme na tebe," řekl překvapeně. Zasmála se a v jejich očích, stejně modrých jako ty Ronovy, se zajiskřilo.

„Mohla bych říct totéž. A ty že máš být jeden z mých malých bratříčků?" Harry si s lehkým šokem uvědomil, že jsou teď Ron a Snape stejně vysocí.

„Uvědom si, že nebyl malý, ani když šel do školy," řekla Hermina s pousmáním a podívala se na Rona s jasným výrazem obdivu a náklonnosti. „A vy dva!" Oslovila svého profesora a jeho doprovod. „Je těžké uvěřit, že jste se potkali před lety a teď jste znovu spolu! Jaká je šance, že se to stane?"

Maggie se zasmála. „Jak ses o tom dozvěděla?"

Ron zašoupal nohama. „Takže, Ginny to řekla mně, Fredovi s Georgem a Harrymu, a já to řekl Hermioně. A Percy to ví taky." Na okamžik vypadal zamyšleně. „A myslím, že ten to řekl Billovi, Charliemu a mamce s tátou. Takže všichni."

Maggie vytřeštila oči. „Proboha! A to jsem si myslela, že bude s tak velkou rodinou problém udržet všechny v obraze, co se týká mého života, ale očividně to bude poslední věc, o kterou se musím bát."

Severus Snape se otočil ke svému doprovodu. „Drahá, zapomněl jsem tě informovat, že protože jsi sdělila své sestře jisté věci, je teď všeobecně známo, že jsme se poprvé setkali před šesti lety." Výmluvně se podíval na Harryho. Harry najednou lépe chápal, co Snape myslel tím, když řekl, že nehledá Annie Weasleyovou kvůli sobě - očividně to dělal kvůli Maggie. Přesto, že jeho hlas zněl zlověstně, mu oči zářily pobavením. Harry se na něj pousmál.

„Severusi, ničemu neškodí, že o tom ví, že ne?"

Hermiona zavrtěla hlavou. „Pořád nemůžu uvěřit té náhodě, že jste se tak potkali zrovna vy dva…"

„Oh," řekla Maggie klidně a upila si šampaňské ze sklenky, kterou ulovila od procházejícího číšníka. „To nebyla náhoda."

Hermiona se zamračila. Harrymu se rozblesklo.

„Ty jsi to věděla. Věděla jsi, že ho potkáš. Proto jsi požádala o lekce plachtění…"

Znovu se zasmála. „Trefa do černého. I když jsem prostě věděla, že potkám někoho, kdo bude v mém životě hrát důležitou roli. Měla jsem velmi, velmi silné tušení. A zdálo se mi o plachtění v zálivu Firth of Clyde. Rodiče zarazilo, že jsem si ze všech míst vybrala lekce plachtění tam, když ostatní možnosti byly blíže domů. A když se léto chýlilo ke konci…" Její hlas změkl. „Ačkoliv jsem byla smutná, že jsme se museli rozloučit, měla jsem zároveň velmi silný pocit, že se znovu shledáme." Na okamžik jím vypadala fascinovaně, pak se oklepala a na všechny se usmála. „A měla jsem pravdu, že? Celý příběh vám řeknu jindy. Teď bych ráda tančila," řekl, odložila skleničku a odtáhla jejich povolného Mistra Lektvarů na taneční parket, zatímco se oni snažili posbírat své čelisti ze země. Harry se otočil k Remusovi Lupinovi a překvapilo ho, že ho viděl se chichotat.

Pak si Ron odkašlal a řekl: „Er, musím si o něčem promluvit s Remusem. Nechcete si jít spolu zatančit," řekl Harrymu a Hermioně. „Ještě jste nebyli."

Tak se Harry a Hermiona vydali na taneční parket. Po tanci mu Alicia zaklepala na rameno.

„Ještě jsem netančila se všemi družby," informovala ho. Hermiona ho opustila a vydala se hledat Rona, Harry se chopil nevěsty a spolu začali tančit.

„Alicio, nemyslím si, že jsem kdy viděl krásnější nevěstu," řekl jí potichu, když se točili na parketu. Pokrčila rameny a zrudla.

„Všechny nevěsty jsou krásné," řekla jednoduše.

Tančili ještě několik minut, než řekl: „Alicio…"

„Chceš se mi omluvit za včerejšek?"

„Promiň. Vlastně, ne." Usmál se. „Teď se asi budu muset omluvit za to, že se neomlouvám. Ne, chtěl jsem říct, že je to ostuda."

„Co?"

Přiblížil svá ústa k jejímu uchu, aby nemusel mluvit nahlas. „Že si v následujících letech nebudeš dnešek pamatovat jako den, kdy si bereš muže, kterého miluješ."

Lehce od něj odstoupila s očima plnýma hrůzy, ale pokračovala v tanci, možná proto, že si byla vědomá faktu, že pravděpodobně každý do jisté míry sleduje nevěstu.

„Harry--"

„Alicio, poslouchej," přerušil ji. „Vím, že si myslíš, že jsi sama. Ale nejsi. Jestli budeš kdykoliv potřebovat někoho, s kým by sis chtěla promluvit…" Polkl. Podívala se na něj, ale stejně v jejích očích viděl mrak. „Tím myslím, mám přátele. Přátele, kteří ti mohou pomoci. Jakkoliv. Pokud budeš mít kdykoliv pocit, že sama své problémy nezvládneš. Chápeš, co tím myslím?"

Zůstala potichu. Nakonec se mu podívala do očí a řekla: „Ano, Harry. Děkuji."

Hudba dohrála a tanečníci se zastavili a ze zdvořilosti zatleskali. Roger přikráčel ke své nevěstě a prohlásil: „Tady jsi!" Pak jí někam odvedl. Vypadalo to, jako by si Harryho vůbec nevšiml. Harryho zamrazilo z vystrašeného pohledu, kterým po něm Alicia při odchodu s Rogerem střelila.

Nějakou dobu se poflakoval v rohu tanečního parketu a sledoval lidi, kteří to trochu přehnali s šampaňským, jak se snaží tancovat. Vypadalo to, že se Remus, Ron a Hermiona vypařili, a neviděl ani Snapea a Maggie. Musel uznat, že byl trochu v náladě. Nebylo to nepříjemné, a chutnalo to mnohem lépe než ředěná whisky, kterou měl ve Snapeově kabinetu…

„Přiletí na křídlech pomsty."

Harry ztuhl. Netušil, jestli hlas přišel z jeho hlavy nebo od Sandy, schované pod jeho oblečením. Když mu došlo, že to byla Sandy, otočil se, aby nikdo neviděl, jak se jeho rty pohybují, a řekl: „To bylo velmi poetické, ale co to sakra znamená?"

Bez odpovědi. Vzdychl. Ne, ona mu to prostě neřekne, že?

„Dobře tedy," řekl jí. „Aspoň mi řekni - co mám udělat?"

„Jdi ven."

„Co?" Vylekal se, ve skutečnosti nečekal žádnou odpověď. Rozhlédl se, ale nikdo mu nevěnoval pozornost. Samozřejmě si myslel, že to znamená, že ho někdo pravděpodobně pozoroval a psal si vše, co řekl nebo udělal, pro další článek Daisy Furuncle. Musím to prostě zkusit, pomyslel si, a vydal se k závěsům vedoucím do vstupní síně.

Byl tu minimálně tucet lidí, kteří si povídali a smáli se ve skupinkách po dvou nebo po třech. Harry si je obezřetně prohlédl, když šel k velkým klenutým dveřím, které byly otevřeny kvůli větrání. Prošel dveřmi a zastavil se na vrcholu schodiště vedoucímu dolů na příjezdovou cestu. Doufal, že se trochu schladí, než se rozhodne, co dál. Přesto mu klidná letní noc neposkytla žádný oddech od dusna rozpálených těl na tanečním parketu.

Podíval se dolů štěrkovitou cestou se svícemi, a pak ji spatřil. Osamocenou postavu kráčející k domu v šatech tak světlých, že vypadaly, jako by samy zářily. Když se přiblížila, Harry ji poznal a uvědomil si, že to, co považoval za kapuci, byly ve skutečnosti její vlasy. Zastavila se a zírala na dům plný smíchu a zábavy, s hudbou linoucí se nočním zvukem. Nevypadalo to, že by si Harryho všimla. Dívala se nad něj, do druhého patra. Když se tam Harry také podíval, spatřil na balkóně nad hlavním vstupem velmi blízko u sebe Rogera a Alicii.

V tu chvíli ho prakticky smetli Ron s Hermionou. Oba byli bez dechu a Ronovy oči měly divoký pohled, na jehož rudé světlo si Harry začínal zvykat.

„Harry," zašeptala naštvaně a rychle se podívala na balkón. „Musím ti říct něco velmi důležitého. Ty… Ty víš, že teď mám výborný sluch, že? Tak slyšel jsem mluvit Rogera s Alicií, a nebudeš tomu věřit! Už jsem to řekl Hermioně, a ta si myslí…"

„Teď ne," přerušil ho Harry a kývl směrem k postavě stojící na příjezdu. Ron se otočil a spadla mu brada. Na Harryho druhé straně Hermiona ztuhla a chytla jeho ruku.

Harry se podíval zpět na bledou postavu. Na první pohled vypadala jako nádherná žena, jako vždy, ale v jejích neobvykle velkých modrých očích byl oheň, který ho zároveň fascinoval i děsil. Její dlouhé, stříbrné vlasy se za ní začaly kroutit v neviditelném větru. Stále za sebou slyšel hrát orchestr, ale najednou to znělo, jako by byly nástroje rozladěné a každá nota se zařadila do pokroucené kakofonie. Její pleť zářila jako měsíc, a když zdvihla ruce…

Všichni tři polkli. Vypadalo to, že v každé ruce drží ohnivou kouli. Její tvář se prodloužila a její nos a ústa se podle všeho měnily do dlouhého, ostrého, krutého zobáku. Svíce, které lemovaly štěrkovitou cestu, se začaly klepat, pak se zvedly do vzduchu a začaly se otáčet okolo ní v šílených kruzích. Když Hermiona stiskla Harryho ruku pevněji, cítil, jak se klepe. Podíval se na Rona, který vypadal vyděšeně.

„Harry! Koukej!" Ozval se Ron. Harry se znovu otočil a spatřil ohromná křídla, která se rozkládala z jejích ramen. Křídla vypadala, jako by protrhla látku jejích průsvitných bílých šatů. Přesto to nebyla andělská křídla, nevypadala jako něco z pohlednic nebo z učebnic nedělní školy. Byla zelená a šupinatá, jako dračí křídla a ve světle svíček a ohně ve Fleuřiných rukách zářila. Když je roztáhla, Harry polkl. Její pohled se neodklonil z balkónu ve druhém patře.

„Takže," řekl Ron přiškrceně, „se Fleur rozhodla přijít." Očividně se snažil odlehčit situaci, ale zněl příliš vyděšeně, aby někoho přesvědčil. „Říkali jsme si, jestli to udělá," dodal trochu skřípavě. Harry němě přikývl, sledoval představení před nimi a pozorně sledoval vznášející se svíce, které začínaly kroužit ještě rychleji.

Zvedla ruce s ohnivými koulemi a najednou se spustil vítr a rozvířil šaty okolo jejích nohou. Stuhy a květiny, které zdobily zábradlí lemující schody, se nyní volně rozletěly a vířily okolo ní. Některé se na chvíli, než znovu zavanulo, zachytily na jejích křídlech. Jak vichřice sílila, Ron, Harry a Hermiona se vzájemně pevně drželi a museli přivírat oči, které ve větru šilhaly. Hermioniny vlasy ji bily do obličeje a Harry si říkal, že právě teď byl kilt tou poslední věcí, kterou by chtěl mít na sobě. Fleur Delacourová i nadále stála uprostřed větru, teď z ní vycházelo praskání elektřiny. Když zlověstně zírala na balkón, byly její oči plně modré, bez stopy po bílé nebo černé.

Hermiona se naklonila k Ronovi a Harrymu, aby ji slyšeli. „Myslím si," vykřikla přes fučení větru, „že si Fleur přišla vyřídit s Rogerem účty!"

Poslední komentáře
08.02.2013 18:27:20: Fleur bola fascinujúca. Žeby sa z Alicie hneď po svadbe stala vdova? škoda, že to skončilo takto, pr...
08.02.2013 16:44:10: Můj nick je radoplik,prosil bych o opravu.... Díky
 

Ďakujeme za návštevu. Administrace