Trilógia od Barb: I. HP a Okultní had (Harry Potter and Psychic Serpent); II. HP a Čas dobrých úmyslů (Harry Potter and the Time of Good Intentions); III. Harry Potter and the Triangle Prophecy

Prihlásenie

Odkazy

HP LEXIKON

Trojjazyčný lexikón pojmov zo sveta HP

HP and TGI

Originál II. dielu na fanfiction.net

Barb na FA

Originály poviedok Barb na FictionAlley

Lucy a nejen její HPFF

Oblúk smrti a iné. Už klasika.

Stránky Nadin

Snamione

Stránky Nicolase Blacka

Preklady FF

Stránky A-SISI a spol.

Snamione

Stránky wixie

Snamione

Soraki a KM

Pokračovanie Kamene manželství

Stránky JSark

Chov zlatých retrieverov

Kvalitné čistokrvné šteniatka zlatého retrievera, so špičkovým pôvodom

Z diskusie

Kapitoly 6 - 10

6. Znamení III

Preklad: Gift
Kontrola: Kelly


Harry Potter a Proroctví tří

KAPITOLA ŠESTÁ

Znamení

 

 Kapitola šestá - Znamení - III. část

 

„Petr žil v domnění, že Weasleyovi jsou v bezpečí do té doby, než budou mít další dceru. A protože ho unavovalo žít jako krysa, opustil Doupě. Objevil se u Lily a Jamese v Cardiffu a zjistil, že Lily také čeká dítě. Předtím nevěděl, že je těhotná. Zůstal s nimi měsíc nebo dva a byl u toho, když dostala porodní bolesti. Pomohl ji Jamesovi odvézt do nemocnice. Lily nikdy neměla z kouzelnické medicíny dobrý pocit. A narodil se Harry. Později mi řekla, jak moc jí Petr během porodních bolestí pomohl. Jak ji držel za ruku, když James odešel, aby jí sehnal kostky ledu. Jak na ni mluvil, aby ji zaměstnal a nemyslela na všechnu tu bolest. Pochopitelně odmítla užít jakékoli jiné metody, aby se jí ulevilo. Taková Lily prostě byla.

Samozřejmě, že druhý den jsme všichni přišli, abychom se na miminko podívali.” Sirius se na Harryho usmál. „Jako by Jamesovi z oka vypadl. Přestože měl pořád ještě modré oči, takže jsme nemohli přesně říct, jestli měl i něco po Lily. Dobře jsme se bavili a stali se lehce hlučnější. Mám pocit, že nás zrovna chtěla hlavní sestra vyhodit, když Lily řekla něco, co přinutilo Petra zblednout jako list papíru.

Když mi to Petr vyprávěl… tak jsem si na to vzpomněl. Ale v té chvíli to nevypadalo vůbec důležitě.” Zarazil se a opět se podíval na Harryho. „Ve škole chodila na věštění z čísel a chtěla udělat numerologický rozbor tvého data narození. Tvé číslo bylo jedenáct. Když to vyřkla, Petr sebou na posteli cuknul. Řekl, že v té chvíli si uvědomil, že ses narodil ve znamení Lva, “ pokývnul k Harrymu. „A že to tě činí lvem s číslem jedenáct. Také ses nenarodil v době, kdy byla většba vyřčena.

Poté co opustil nemocnici, šel do Jamesova a Lilyina bytu. Řekl, že nikdy neměl věštění z čísel a tudíž nerozuměl, jak Lily na jedenáctku přišla, ale v bytě našel její staré numerologické poznámky a rychle si to domyslel. Je to jedna z prvních věcí, která se ve věštění z čísel učí: sečíst čísla v datu narození člověka a získat tak jeho číslo narození. Čísla v Harryho datu narození jsou tři, jedna, sedm, opět jedna, devět a osm. To je dohromady dvacet devět. Poté se musí sečíst výsledné cifry. Sečtením dvojky s devítkou získáš jedenáctku. Opravdu jednoduché.

Obával se, že by někdo mohl přijít na to, že Harry pasuje do popisu ve věštbě. Ale na druhou stranu se rozhodl, že má nějakou informaci, kterou by Voldemortovi mohl nabídnout v případě, že by byl uvězněn Smrtijedy. V té době už složil zkoušky z přemisťování a jeho znamení ho už několikrát pálilo, ale on nikdy neodpovídal na jeho volání. Obával se, že je to pouze otázkou času, kdy ho najdou, a bude muset dokázat, jak věrným služebníkem vlastně je. Říkal, že nikdy neměl v úmyslu mu sloužit. A přesto musel pokračovat, aby Voldemortovi zabránil v tom ho zabít.

Spočítal si, že další data, která by dohromady dala jedenáctku a zároveň byla znamením Lva, jsou 1979 a 1980. V roce 1979 to byl…“ Sirius vytáhl list pergamenu z kapsy svého hábitu a začal předčítat: „23. červenec a 4. a 13. srpen. Zkontroloval stará vydání Denního věštce, kde byla oznámení narození a v nich pouze našel pouze jednoho kouzelníka, který se narodil 4. srpna. Bylo to děvče. Nepasovala. Z věštby totiž jasně vyplývalo, že lvi byli chlapci. To samé tedy udělal s rokem 1980. Mimo 31. července, kdy se narodil Harry, pasovala ještě data 3. a 12. srpna. Ale v těch dnech se nenarodil žádný kouzelník. Minimálně ne v kouzelnickém světě.  Pokud by byl lvem u mudlů narozený kouzelník, neměl Petr šanci na něj přijít. Tato informace byla držena pod zámkem v Bradavicích do dne, kdy budou studentům rozeslány obálky s přijímacím dopisem.  

Pak si pomyslel, že by měl přijít na to, kdo je měsíčním dítětem. Zda to byl někdo ve znamení Raka, jak si sám myslel. Měl by pak něco v ruce pro případ, že by ho chytili Smrtijedi. Byla tu samozřejmě i možnost, že se měsíční dítě doposud nenarodilo. Ale počítal s tím, že pokud se měsíční dítě narodilo v roce 1979 a mělo číslo pět, jeho možná data narození byla…“ Opět se podíval do svého pergamenu. „27. červen a 8. a 17. červenec. Pokud by se měsíční dítě narodilo v roce 1980, byla jeho data narození 26. červen a 7. nebo 16. červenec. Také si spočítal možná data narození v roce 1981 a dalších deseti let.” Harry se podíval na Draca, který polkl. „Z dat, která už nastala, pasoval pouze 7. červen s datem narození kouzelníka v kouzelnickém světě,” řekl Sirius a upřeně se podíval na Draca. „Petr vůbec neznal tvoje rodiče. Neměl žádné výčitky ohledně prodání tě Voldemortovi, aby si, kdyby byl v úzkých, zachránil vlastní kůži. Vlastně jsi byl jeho záložní plán. Pokud by ho měl nějaký Smrtijed zahnat do kouta, jeho strategie by byla ho poslat do domu Luciuse Malfoye.”  

Harry se podíval na Draca Malfoye aby zjistil, jak na to vše bude reagovat. Bylo zvláštní, že ten se díval na Rona. „Vždycky jsem věděl, proč jsem neměl rád tu tvoji pitomou krysu,” procedil skrz zuby.

„A já jsem vždycky věděl, že měl i nějaké dobré vlastnosti,“ vrátil mu Ron podrážděně. „Ukázalo se, že když tehdy pokousal Goyla, nebylo to naposledy, co ukázal, že má dobrý vkus. Chtěl se zbavit tebe.“

„Rone!“ vykřikla teď Ginny. Napřímila se a zároveň odtáhla od svého bratra. „Draco byl jenom miminko! A Červíček byl ochotný ho nechat zabít jen kvůli tomu, aby si zachránil vlastní kůži!“

„A mě,“ řekl tiše Harry. Vzhlédl k ní. Skousla si spodní ret a vracela mu nejistě jeho pohled s očima doširoka rozevřenýma. Draco seděl po jeho pravé straně a ona se na ně podívala přes stůl, její oči se přitom pohybovaly tam a zpět. Nikdy v životě neviděl někoho, kdo by vypadal tak nerozhodně ohledně sebe samého.

„Přesně tak,“ řekl opět Sirius a očividně se snažil pokračovat dál. „Každopádně krátce po tom, co se Harry narodil, začal James hrát opět famfrpál. Byl často na cestách a Petr zůstával s Lily a dělal jí společnost.

Petr žil nějakou dobu vlastně docela poklidným životem. Našel si byt v Cardiffu nedaleko Lily, Jamese a Harryho a i nadále pomáhal Lily s nákupy a někdy pohlídal i Harryho. Až do následujícího léta, kdy ho pár Smrtijedů vidělo, jak nakupuje na cardiffském trhu. Zaútočili na něj a provedli pár… věcí, coby potrestání za to, že se nestaral o své povinnosti. V té chvíli jim pověděl o Dracovi. Řekl, že to on je ve věštbě zmiňovaným měsíčním dítětem. Ale Voldemort mu zcela nedůvěřoval, sám se informoval a je jisté, že vše nasvědčovalo jeho dohadům o Voldemortově pádu. Jasně z toho vyplynulo, že to je jeho osud. Předpokládáme, že to bylo v době, kdy Lucius Malfoy uzavřel dohodu, aby ochránil svého syna.

Přestože měl ohledně měsíčního dítěte pravdu, byl Petr poté stále pod přísným dohledem. Avšak když se zdálo, že se dostatečně nesnaží v dalším překladu věštby, byl ‚přesvědčen‘, aby jim podal další informace. Zjistil, co udělal Malfoy a myslel si, že by možná nebylo špatné, kdyby to samé udělali James s Lily a zachránili tak Harryho. Když řekl Voldemortovi, že lvem je Harry, prohlásil také, že má natolik dobrý vztah s Jamesem a Lily, že je může přesvědčit, aby byl Harry vychován jako Voldemortův služebník. Samozřejmě, že se tak nestalo.“

„Lily a James by s něčím takovým nikdy nesouhlasili!“ prohlásil rozhořčeně Remus Lupin a přerušil tak své mlčení. Harry polkl, něco se v něm sevřelo, když si vzpomněl, jak přisoudil své matce něco, co bylo tak proti jejímu vlastnímu já…

Severus Snape souhlasně přikývl. „V době kdy mě věznil, mi něco z toho pověděl. Řekl mi, že Temný pán nechtěl, aby věděli, že je Smrtijedem. Celkově si nepřál, aby to kdokoli věděl… Byl pro něj tak užitečnějším. Já sám jsem to netušil. Vždy jsem si myslel, že ty…“ pokynul směrem k Siriusovi, „jsi zradil Lily a Jamese.“ Na tváři měl slabý posmutnělý úsměv a Harry si v té chvíli uvědomil, že on a Sirius už navždy zakopali válečnou sekeru. Momentálně stáli na stejné straně, druhové v boji. Vzpomněl si, jakým způsobem si ho Sirius dobíral za to, jak zničil koště, aby zachránil Snapea. Bylo to myšleno v dobrém a Snape nevypadal, že by mu to vadilo.

„Dostal jsem instrukce jít si s ní promluvit,” pokračoval Snape. „Kvůli… našemu dřívějšímu vztahu…“ Jeho hlas změkl a Harry si všiml šokovaného výrazu na tvářích Katie a Ginny. „Ale to bylo v době, kdy… kdy jsem věděl, že nemohu dále naslouchat jeho příkazům. Od okamžiku, co mě Lucius Malfoy narekrutoval, se ode mne moc nežádalo…“ kývl na Draca, který zbledl více než obvykle. „Jediná věc, kterou jsem se doopravdy zaobíral, bylo umravňování Bartyho Skrka mladšího. Skrk byl právě jeden rok po škole. Moc jsem si z toho nedělal. Byl mladý a vzpurný. Vášnivě nenáviděl svého otce. Domníval jsem se, že se pouze snaží dostat otci pod kůži. Ale pak… pak jsem měl přesvědčit Lily... ze všech lidí zrovna ji… aby svého syna vychovala k poslušnému Smrtijedovi. Já…“ zarazil se a vypadal víc jak zasmušile. „Šel jsem za Albusem Brumbálem a vydal se mu na milost a nemilost. Neřekl jsem mu o Skrkovi. Nyní si samozřejmě přeji, abych to byl udělal.” Na okamžik se střetl s Harryho pohledem. Harry se mu pokusil dát najevo, že mu to odpustil, ale nebyl si zcela jist, zda mu Snape porozuměl. Snapeův hlas přidal opět na síle.

„Šel jsem na venkov do míst, kam se odstěhovali. To místo vlastnili Jamesovi rodiče. Pokoušel jsem se promluvit s Lily. Navrhl jsem jí, aby souhlasila vychovat Harryho coby služebníka Temného pána, aby mu zachránila život stejně jako sobě a Jamesovi. Pochopitelně odmítla. Na jednu stranu se mi ulevilo, na stranu druhou jsem byl neskutečně znechucený tím, jak byla tvrdohlavě statečná. Lehce jsme se pohádali a ona mne vyrazila.”

„Přesně tak,” řekl Sirius a pokračoval dál. „A nějakou dobu před tím se Lucius Malfoy spojil s tvým tátou,” řekl Katie. „Protože spolu s ní pracoval jako bystrozor. Odmítl ji přesvědčovat, aby Harryho vychovala coby Voldemortova služebníka. Malfoy začínal být zoufalý. Měl pocit, že je důležité zachránit všechny děti z věštby, jinak by si mohl Voldemort myslet, že jsou všichni nahraditelní. Použil na Sama Imperius. Sam mu odolal. Tudíž použil Imperius na tvou mamku,” řekl Katie. „Pokoušel se ji přimět, aby přesvědčila tátu, aby si s Lily promluvil…”

Zarazil se. Harry se podíval na Katie, která to psychicky nevydržela. Slzy jí smáčely tváře. Harry ji k sobě přivinul, plakala mu teď na rameni. Tiskla se na něj, až ho z toho zabolelo u srdce. Tolik životů bylo zkráceno nebo zničeno…

Mezitím, co ji objímal, Harry si všiml, že Ron, Ginny a Hermiona vypadají lehce v rozpacích. Sirius počkal, dokud se Katiiny vzlyky neutišily. Draco Malfoy nevypadal ve své kůži po tom, co slyšel, co všechno jeho otec udělal, aby ochránil život svého syna. Sam mu o tom vyprávěl, ale je možné, že o tom uvažoval pouze v rozmezích toho, jak to ovlinilo Sama, který šel do vězení a ne z pohledu Katie, která kvůli tomu vyrostla bez rodičů.

„Mezitím, co byla pod Imperiem,” pokračoval Sirius, „se Katiina mamka pokoušela přesvědčit svého manžela, aby si s Lily promluvil, ale on to pořád odmítal. Tudíž použila proti Katie Cruciatus, aby tak přinutila…“

Hermiona zalapala po dechu. „Kolik ti bylo let?”

Katie pozvedla hlavu z Harryho ramene. Oči měla zarudlé a nateklé. „Bylo mi dva a půl,” zašeptala.

Sirius stáhl rty do tenké linky. „Sam proto svou ženu odzbrojil, ale odzbrojovací kouzlo ji poslalo skrz okno a ona spadla z pátého nebo čtvrtého patra na pevnou cihlovou terasu. Sam proti rozsudku neprotesoval. Šel na deset let do vězení za použití kouzla, které způsobilo smrt jiné osobě.”

Katie si vzala od Harryho kapesník a začala si jím utírat obličej. Když se dala opět dohromady, znova se opřela o jeho rameno a on ji opět ochranitelsky objal kolem ramen. Lehce ji stiskl a políbil do vlasů. Nezajímalo ho, že jsou v místnosti plné lidí.

Sirius si odkašlal. „Ehm. Tak tedy. Je toho ještě hodně, co bych rád dodal. V okamžiku, kdy Voldemort zjistil, že není způsob, jakým by změnil Jamesův a Lilyin názor se rozhodl, že nejjistější možností je odstranění Harryho.“

„Řekl jsem Albusovi, že Harry je poznamenaný dokonce života,“ řekl Snape. Harry se na něj podíval a již déle neviděl svého mistra lektvarů, který ho jen zřídka nazýval křestním jménem, ale nevlastního otce, který ho jen zřídka nazýval jeho příjmením (a to pouze v hodinách černé magie). „Albus se s nimi sešel a přesvědčil je, aby se pomocí Fideliova kouzla ukryli.“

„Voldemort se dozvěděl, že Brumbál věděl o jeho zaměření se na Harryho,” řekl potichu Sirius. „Měl hodně lidí, kteří sledovali každý jeho krok. Jak všichni víte, Brumbál byl jediným čarodějem, ze kterého měl doopravdy strach. Také je třeba dodat, že Voldemort nebyl zcela přesvědčen o Petrovi, coby upřímném služebníkovi. Věděl, že Petr byl kdysi blízkým přítelem Lily a Jamese. Voldemort nechal tedy Luciuse Malfoye rozšířit fámy o tom, že Potterovi mají v kruku svých přátel zrádce. Tím zasel do svých řad zrnko nepokoje. Malfoy byl evidentně jediným, kdo věděl, že tím zrádcem byl Petr.

James s Lily zavolali mě a Petra do Godrikova dolu, abychom probrali náš plán. Remuse nekontaktovali…“ zarazil se a celý nesvůj sklouzl pohledem k svému příteli.

„Protože předpokládali, že já jsem byl tím zrádcem,” řekl Remus Lupin tiše. „Coby vlkodlak jsem byl již sám o sobě dost podezřelý. Velké množství vlkodlaků se svou smečkou se paktovalo s Voldemortem. To se všeobecně vědělo. Aby se zbavil podezření, ne že bych si kdy pomyslel, že podezřelým vůbec byl, přišel Petr s tím, že zrádcem jsem byl já. A Sirius si to o mně také myslel.”

Siriusovy rty se opět stáhly do tenké linky. „Remus byl s námi čtyřmi jen občas v kontaktu. A když byl, choval se docela nevyzpytatelně. Vypadalo to, že něco tají…“

V tomto momentě se Remus Lupin silně začervenal. „Ano. Vlastně jsem tehdy něco tajil,” zhluboka se nadechl. Ve tváři měl vepsaný výraz teď-nebo-nikdy. „Do této chvíle jsem nikomu neřekl, že… že jsem se vídal s jedním mladým mužem z Dublinu… nebyl jsem si jistý, jak by na to ostatní reagovali. Tudíž jsem se vyhýbal otázce, s kým trávím svůj čas. Jsem si jistý, že jsem tím celou situaci zamotal. Muselo to vypadat, jako bych se snažil krýt své působení u Smrtijedů.”

Sirius pokračoval. „Petr prohlásil, že si doopravdy myslel, že pro Lily a Jamese bude nejbezpečnější, pokud on bude jejich strážcem tajemství. Zastával názor, že se jím nestal proto, aby je udal Voldemortovi. Předpokládal, že si všichni mysleli, že strážcem jsem já a šli by tudíž po mně. Pokud bych doopravdy byl strážcem tajemství, mohli by mě po několikanásobném mučení zlomit. Nebo to alespoň Petr prohlašoval. Ať tak či tak, zcela to nepromyslel. Nedošlo mu, že důvodem všech těch fám ohledně toho, že jeden z Jamesových a Lilyiných přátel je zrádce, byl Lucius, který je začal šířit na příkaz Voldemorta. To Voldemort si nebyl Petrem zcela jist. Na základě jeho předtuchy pak pověřil pár Smrtijedů, aby ho zajali a začali mučit. Netrvalo to dlouho a Petr jim vydal informaci o Jamesově a Lilyině pobytu. To byla ta chvíle, kdy Voldemorta prosil, aby Lily ušetřil.“

„Ano,” řekl Harry jemně. „Voldemort jí řekl, aby ustoupila na stranu, když se mě pokoušel zabít. Já… já jsem to slyšel, když jsem byl ve třetím ročníku v blízkosti mozkomorů…“ Stále objímal Katie, ale najednou to vypadalo, jako by naopak ona podpírala jeho. Hlavu měla položenou na jeho rameni. Zvedla ji a na okamžik ho lehce políbila na tvář.

Sirius vypadal, jako by zavzpomínal na svůj život mezi mozkomory. Jeho oči byly temné a doširoka otevřené. Cukl sebou a následně se vrátil zpět do reality. „To je zajímavé. Musel si myslet, že mu bude nějakým způsobem prospěšná. Koneckonců byla bystrozorem. Pochybuji, že by ji ušetřil jen kvůli Petrovi.” Harry si pomyslel, že měl přes svůj věcný tón stále uštvaný pohled.

Všichni byli zticha. Harry vzhlédl a pohledem zachytil Hermionu, která se, mračíc, dívala do prázdna. Mohl doslova vidět kolečka, která jí v hlavě rotovala. „Na co myslíš, Hermiono?“ zeptal se potichu.

Její zamračený výraz se ještě víc prohloubil. „Pokoušela jsem se zpracovat čísla trojúhelníku. Vůbec tomu nerozumím a to jsem ke konci ročníku ve věštění získala sto sedmdesát procent!” zněla víc jak frustrovaně. „Jediná věc, kterou chápu je… pokud výsledek druhého trojúhelníku je celek, znamená to, že výsledné číslo je devět. V numerologii je to číslo znamenající úplnost a celistvost. Pokud sečteme jedenáct a pět, což jsou vaše čísla,” řekla k Harrymu a Dracovi, „dostaneme šestnáct. Sečtením jedničky se šestkou pak sedm. To znamená, že dcera války musí mít číslo dva nebo jedenáct. Jedině tak bude výsledek devět.”

Harry se zarazil. „Je mi jasné, že budu téhle otázky litovat, ale proč já mám číslo jedenáct a ne dvě? Pokud se musí všechna čísla redukovat na jednomístná?”

„Oh, jedenáctka a dvaadvacítka se nikdy neredukují. Jsou to velmi speciální čísla, víš…“

Sirius si odkašlal. „Možná toto můžete dokončit, Hermiono a Harry, někdy jindy. Myslím, že to je vše, co musí být v této chvíli probráno. Remus se Severusem mi půjdou pomoct prohledat dům a najít další Třetí oka,” řekl a narážel tak na černě zabarvené kuličky, které jim dříve ukázal.

„Pomůžu vám,” pronesla Katie nejistě. Stále se vzpamatovávala ze svého pláče. „Dobré cvičení.”

Všichni vypadali zmateně. Harry do ní lehce štouchl a zašeptal: „Řekni jim to.”

Pěkně se začervenala a přiznala: „Obstála jsem ve vyšetřovacím testu a v září začnu s bystrozorským výcvikem.”

„Tím se to vysvětluje,” prohlásil Draco Malfoy a bez zastírání se od ní odtáhl.

„Co?” chtěla okamžitě vědět.

„Vysvětluje to, proč už teď mluvíš jako polda.”

Sirius se zasmál. Harry úplně zapomněl, jak dobře vypadá, když se usmívá. Vypadalo to, že si toho Katie také všimla. „Nepokoušej se změnit,” řekl Katie. „Pokud jsi jen trochu po otci, budeš v tom dobrá. Blahopřeji ti.”

„Můžu vám s tou čistkou taky pomoct,” přidal se Ron. „A my musíme trénovat,” dodal k Lupinovi.

„Také vám pomůžeme,” řekl Bill za sebe i za Charlieho.

„Můžu to zkusit?” zeptala se nejistě Magie. „Nebo… můžu se alespoň dívat?”

Snape se podíval na Siriuse. „Bylo by to poučné, Siriusi,” řekl nakonec. Z neurčitého důvodu si Harry pomyslel, že to nebyl jediný důvod, proč do toho chtěl Maggie zahrnout. Sirius na to kývl.

„Moji rodiče jsou na jednodenní návšetěvě za přáteli a Cass, Floyd a Alan jsou v práci. Uršula vzala děti do Příčné ulice, aby nakoupila věci, které bude Orion potřebovat v září do Bradavic. Vezmu si pokoj Casse a Floyda. Jsou hodně úzkostliví, nechtějí, aby někdo narušil jejich osobní prostory. Ten z vás, kdo si vezme Orionův pokoj… ať si dává pozor na pasti.”

„My si ho vezmeme,” řekl Bill i za Charlieho. „Jsme na to od dvojčat zvyklí.”

Harry se podíval na Draca. „Co myslíš, je to správný čas na dohnání našeho běhání?” Otočil se na Ginny s Hermionou. „Můžeme použít cestu kolem jezera.”

Malfoy s děvčaty souhlasil a potom, co se všichni převlékli, šli společně do sklepení, kde prošli tunelem až k chatě, kde byla zaparkovaná auta. Sirius jim dal heslo ke dveřím (které muselo být použito při vstupu i odchodu) a brzy se procházeli kolem pobřeží jezera Ascog, polední slunce jim přitom svítilo nad hlavou. Vzali si sebou láhve s vodou, a když se v polovině cesty kolem jezera zastavili, aby se napili, Harry se zahleděl nazpět ke „hradu”. Doufal, že ostatní ho právě dělali opět bezpečným. Nesnášel myšlenku na to, že by dům Blacků byl kvůli němu méně poklidným místem.

Zatímco odpočívali na břehu, Sandy zasyčela k Harrymu: „Dcera je trojka.”

„Hmm?” opověděl ospale. Opět to zopakovala. Posadil se, jako by do něj udeřil blesk.

„Co jsi to říkala?”

„Musím to znova opakovat?”

„Ne, ne. Promiň, Sandy. Jak to, že jsi… má se něco stát, že jsi…?“ zarazil se a nebyl si jistý, zda to vůbec chtěl vědět. Přesto byl napjatý, jeho čas odpočinku očividně u konce.

Úzkostlivě zíral na jezero. Pár rybářů přistavilo Range Rover u břehu. Měli na sobě stejné vysoké boty jako ti na hradu ve vchodové hale. Stáli ve vodě, muškařili a sem tam k sobě něco lakonicky prohodili. Harry slyšel, jak jeden z nich prohodil něco o ruinách hradu. Pokoušel se ne moc viditelně usmívat. Jó kdyby věděli, že tam místo toho byl velmi vysoký dům s věží, který obývalo deset lidí. Počkej, pomyslel si: jedenáct. Já jsem ten jedenáctý.

Už už chtěl říct Hermioně o další jedenáctce a o tom, co mu Sandy řekla o dceři, když najednou Hermiona pronesla k Ginny: „Ginny, pamatuješ si datum narození své nejstarší sestry?”

Ginny okamžitě odpověděla: „Prvního září, devatenáctset sed…“

„Ano, ano,” řekla Hermiona nedočkavě. Opět upírala svůj pohled do prázdna.

Harry se jí díval během toho, co přemýšlela, do tváře. Najednou se její oči rozšířily a ona rychle vyskočila na nohy. Harry se zvedl za ní.

„Co se děje, Hermiono?”

Rychle se k němu otočila a chytila ho za ruce. „Harry!” řekla, oči do široka otevřené. „Řekl bys, že miluješ Weasleyovy?”

Harry její pohled opětoval. Cítil se nepříjemně. Pak uviděl Ginny, která ho pozorovala. „Co… co tím myslíš?”

„Myslím tím… řekl bys, že miluješ Weasleyovic rodinu? Celou, pana a paní Weasleyovou, Rona, Maggie…“

Odtrhl oči od Ginny a zamračil se na Hermionu. „No… samozřejmě. Myslím, že se to tak dá říct. Dobře. Miluju Weasleyovy. Jsou skvělí.”

„Dobře!” řekla nadšeně. Pak se otočila k Dracovi. „Draco… miluješ Ginny, je to tak?”

Zahleděl se na svou přítelkyni. „Ano. Grangerová, co to…“

„A když to rozšíříme, řekl bys, že miluješ celou její rodinu? Kvůli ní, myslím?”

Teď se zarazil. „Obešel bych se bez některých jejich bratrů…“

„Ale co Maggie? Řekl bys, že ji miluješ? Myslím tím jako svou sestru. Je sestra Ginny, a tak?”

Vypadal zcela zmatený jejími zběsilými otázkami. „Jasně. Tedy myslím.” Trochu se od ní odtáhl a zastínil ji. „Možná bychom tě měli vzít dovnitř, Grangerová. Myslím, že jsi byla moc dlouho na slunci.”

Harry s ním tajně souhlasil, přestože by si nedovolil to říct nahlas. „Takže… pokud se nám podaří najít Ginny nejstarší sestru, budeš ji také milovat? Jako další sestru Ginny?”

Pokrčil rameny. „Proč ne?”

Otočila se na Harryho, který řekl: „Samozřejmě. Ale nejdřív musíme…“

Musíme najít Annie Weasleyovou,” prohlásila Hermiona, která ho tím přerušila. On, Draco a Ginny na sebe navzájem vrhali pohledy, obávajíc se o Hermioninu příčetnost.

„Jo, jen si nejsem jistý, zda se můžeš živit tím, že budeš opakovat zřejmé, Grangerová. Mohla by ses tedy možná ve svém sedmém ročníku soustředit na něco víc užitečného…“

„Ne, ne, ne!” skoro potěšeně zazpívala. „Nerozumíte mi. Annie je dcerou války! Má vlasy barvy ohně. Pochází z rodiny Weasleyů. Oba dva připouštíte, že ji milujete. A narodila se na začátku Voldemortovy krutovlády. To ji činí dcerou války! Navíc…“ kvůli efektu se odmlčela a dívala se jim přitom do tváří.

„Tak tedy?” Zzeptal se konečně Harry. Už nemohl dále čekat.

„Její číslo je jedenáct. Pokud to přičteme k tvojí jedenáctce, máme dvaavdvacet. K tomu přičteme Dracovu pětku a dostaneme dvacetsedm. To se zredukuje na devět. Devět! Abyste porazili Voldemorta, potřebujete Annie Weasleyovou!”

Prakticky tančila škodolibou radostí. Začala utíkat opět kolem břehu a zakřičela přitom přes rameno: „Pojďme to říct ostatním!” Vzhledem k tomu, že měla náskok, museli Harry, Ginny a Draco zabrat, aby ji dohnali. Mezitím co Draco utíkal vedle Harryho, koutkem úst k němu zamručel: „Není divu, že ses s ní rozešel, Pottere. Je pošahaná.” Harry na okamžit otočil hlavu a pohlédl na něj.

„Dej si odchod, Malfoyi,” procedil skrz zuby. Sám pro sebe ovšem řekl něco mnohem horšího. Přidal na rychlosti a dohonil Hermionu. Zbytek cesty až k chatě utíkal pak vedle ní. Měla Hermiona pravdu? Byla tohle dcera války? Proč jmenovala Sandy trojku? Poté, co dorazili k chatě, vyšla křenící se Mercy ven, aby je pozdravila.

Ou, pomyslel si Harry, měl jsem to tušit. Důvěřuj Sandy. To je to, o čem mluvila. Mercy je dcera a zároveň třetí najstarší. A tady je…

Tudíž. To znamená…

Annie Weasleyová je dcerou války.

Pozdravili se s Mercy a několik minut naslouchali jejímu tlachání o tom, co s matkou a jejími bratry dělala ráno v Příčné ulici. Její slova šla ale Harrymu jedním uchem dovnitř a druhým ven. Místo toho tajně sledoval Draca Malfoye který se spolu s ostatnímismál Mercyinu přehánění a jejím spletitým příběhům.   

Musím se naučit přetrpět Dracovu společnost, pomyslel si. Jestli je potřeba k Voldemortově porážce – musím se ujistit, že ho nezabiju jako prvního.

* * * * *

Když byli opět zpět v srdci hradu, Hermiona vystartovala, předběhla ostatní tři a bez dechu vypověděla Siriusovi to, co předtím řekla Harrymu, Ginny a Dracovi. Napřímil se, vypadal velmi zaujatě. Posedával u vyhaslého krbu v obývacím pokoji a četl si Denního věštce. Harry předpokládal, že jejich hledání Třetího oka bylo už u konce. Snape, Maggie, Bill a Charlie už pravděpodobně odešli. Ron s Lupinem nebyli nikde v dohledu. Harry hádal, že se zaobírali vlkodlačími záležitostmi. Mercy odešla do kuchyně se naobědvat s její mamkou a bratry.

„Vypadá to, jako by to byla doopravdy ona… Myslím, že Billův instinkt byl správný. Nemusíme to ale teď vše probrat. Vycházím z toho, že jakmile se vrátí rodiče Maggie, promluví si s nimi o agentuře, jejíž služby využili při adopci. A pokud vše dobře dopadne, můžeme začít pátrat po její sestře. Škoda, že ji Petr udělal odolnou proti sovám.”

Harry už byl na odchodu, ale pak se zastavil. „Počkej… Papušík se do Appleby Magna dostal. Možná už nadále není pro sovy nevyhledatelná.”

„Sova nepřiletěla za ní, Harry,” připomněla mu Hermiona. „Pašík přiletěl za Ronem.”

Harryho nadšení opadlo. „Ou. Pravda.”

Sirius nad tím jen mávl rukou. „Nedělejte si s tím teď starosti. Je tu mnoho jiných věci, které si v tomto směru zaslouží naši pozornost. Jak to tak vypadá, našli jsme na různých místech v okolí hradu čtrnáct Třetích ok. Všechny jsem je zničil. Přeji si, abych mohl říct, že jsem si jistý, že to jsou všechna…“

Harry mu přikývl. Neměl na to co říct. V tomto ohledu jednoduše jen sbíral síly na další přímý zteč s Růženou Vřídkovou. Myšlenka na to ho hřála, když procházel skrz čtyři křídla ke svému pokoji.

„Ty se osprchuj první, Hermiono,” řekla velkodušně Ginny, když se společně plahočili do schodů. Draco se dělil o koupelnu s Ronem (vycházeli spolu překvapivě dobře, pokud pomineme Ronovy výhry nad Dracem v šachu, nebo když mu řekl, že mu Červíček stoupl v očích za to, že chtěl Draca zaprodat, když byl ještě malý). Harry byl na pokoji se Siriusem, tudíž žádný z nich nemusel na sprchu čekat. Draco se před Ginny zastavil, svůj obličej blízko jejího.

„Pokud chceš, můžeš se ke mně přidat. Nebudeš pak muset na sprchu čekat…“ řekl zlehka, když ji objal a začal oždibovat její ušní lalůček. Harry s Herminou si vyměnili pohledy. Všiml si, jak Hermiona protočila panenky.

Fikaný, Malfoyi. Moc fikaný.”

Vzhlédl k ní. Při cestě k hradu si svlékl košili a běh udělal své- zpevnil jeho svaly a tělo pokryl vrstvičkou potu. Přimhouřil oči. „Tak tě dostal Potter do postele, Grangerová? Svou fikaností?”

Harry k němu vyrazil, Hermiona natáhla ruku, aby ho zastavila, ale nebylo to nutné. Harry se zarazil na místě a zíral na Malfoyovu hrudní kost, kde dřímal amulet s basiliškem. „Neřeš to, Harry,” řekla Hermiona, která si nevšimla amuletu ani Harryho reakce na něj. „Nestojí za to.” Přesto ho napadlo, zda si nevzpomněla i na věštbu a s ní i na to, že si nemůžou dovolit, aby se Malfoyovi něco stalo. Také by ho zajímalo, kdy Malfoy začal baziliška nosit u sebe. „Osprchuješ se v našem pokoji, Ginny,” pokračovala Hermiona, mezitím co vyčerpaně stoupala po schodech nevšímajíc si toho, že Harryho pozornost zaujal Malfoyův stříbrný had. „Můžu se zeptat Katie, jestli by jí vadilo, když bych použila koupelnu v Mercyině pokoji.”

Ginny proklouzla kolem Malfoye, který ji očividně lehce znepokojoval. Harry s přimhouřenýma očima sledoval, jak jí ty Malfoyovy provázejí při odchodu. Když byla mimo doslech, Harry měl pocit, že si jednoduše nemůže pomoct a situaci neokomentovat.

„No, očividně stále zcela nepodlehla tvému šarmu, jak vidím.”

Malfoy se na něj otočil s vražedným výrazem. „Za všechno můžeš ty,“ zaprskal, dlaně sevřené v pěst.

Harry vyklenul obočí. „Ale neříkej, vážně? Proč myslíš?”

Draco Malfoy už se nadechoval k odpovědi, pak ústa opět zavřel a rychlým krokem prošel kolem Harryho po schodech do třetího poschodí. „Do toho ti nic není.”

Cože? Pomyslel si Harry. Takže on prohlásí, že je to moje chyba a odmítne mi to vysvětlit? Díval se na druhého chlapce, jak odchází a pak, vrtíc nevěřícně hlavou, i on pokračoval do vrchního patra. Ginny se vytratila do pokoje, který momentélně sdílela s Hermionou. Harry stál v mžiku pod proudem horké vody ve své vlastní sprše a uvažoval nad nařknutím Draca Malfoye.

Už opět oblečený sestupoval po točitých schodech do přízemí, ale zastavil ho pohled na Katie s Hermionou, které stály ve druhém patře a shlížely z okna na nádvoří. Připojil se k nim.

„Děje se něco?“ zeptal se bezstarostně. Hermiona s Katie se otočily jeho směrem, ve tvářích lehce nepřítomné výrazy. Hermiona se opět otočila k oknu, Katie se zašklebila.

„To jenom Ron,“ řekla Katie. „A prof… tedy Remus. Trénují.“

Uvolnila Harrymu místo, aby se sám mohl podívat ven. Ron s Lupinem stáli na nádvoří, na sobě pouze volně střižené černé kalhoty, které vypadaly spíše jako součást pyžama. Pohybovali se harmonicky a pomalu, jako by bojovali proti neviditelnému nepříteli. Pohnuli se dopředu, jejich pěsti vystřelily do vzduchu, poté do strany, otočka, výkop a společný harmonický výkřik. Ronovy pihy zhoustly natolik, že skoro vypadaly jako Charlieho opálení. Jeho svaly se při každém pohybu napínaly. Rozhodně měl na těle více chlupů než dříve před pokousáním, ale každé ráno si pečlivě zastříhával vousy, takže působily spíše jako rudé linie na jeho kůži, než aby nějak důrazně zvýrazňovaly jeho štíhlý obličej. Harry mohl vidět i Lupinovy svaly spolu s jizvami, které utržil za ta dlouhá léta přeměňování. Podobné rány se evidentně nehojí tak rychle jako ty, co utrží jako vlkodlak. Ron byl až na bledou linii na jeho levém rameni relativně nepoznamenaný. Ta byla důkazem Lupinova pokousání, které mu převrátilo život na ruby. Na rozdíl od Lupina měl ale výhodu v tom, že se přeměnil díky vlkodlačímu lektvaru pouze jednou. Nemusel svému tělu po třicet let každý měsíc ubližovat.

Až teď si Harry všiml, že Hermiona má na sobě jinou sportovní podprsenku, než předtím při jejich túře kolem Loch Ascog, která pasovala k volným modrým kalhotům. Zarazil se. „Co máš v plánu?” Nezbedně se na něj usmála.

„Půjdu se k nim dolů připojit. Tohle očividně není moje gi*,” řekla a poukázala na svoje oblečení. Její dži? Harry se sám sebe zmateně ptal, co tím myslí. „Ale na něj je teď moc horko. Myslím, že Ron s Remusem to odhadli správně. Od začátku prázdnin jsem trénovala. Jen půl hodiny od našeho domu jsem objevila dojo**. Taťka mě tam vozil. Šetřila jsem si to pro Rona jako překvapení.“

„Objevila jsi eh… co?” zeptal se Harry, snad ještě jednou tak zmatený. Ona se však nezatěžovala odpovědí, místo toho vesele seběhla schody až do přízemí a vyběhla ven na nádvoří. Ron, když ji uviděl, se v mžiku zarazil. Došla k Lupinovi, hluboce se uklonila a pak si stoupla vedle Rona. Lupin jim oběma pokynul a pak opět začali. Hermiona se pohybovala perfektně v souladu s oběma, každé gesto a výkop, vše s precizností promyšlené.

Ona to zná,” prohlásil Harry užasle. Katie přikývla.

„Přesně tak. Říkala, že se tuhle katu právě naučila. Tak tomu říká. Vlastně tomu dala ještě nějaké japonské jméno, které si teď nevybavuji. Nebo spíše techniku. Ono to je kata. Naučila se to v tom doju. Je to druh tělocvičny pro výuku karate. Vypadá dobře, že jo?”

Sledoval je, jak pokračují v tom zvláštním tanci, koncentrace se jim odrážela ve tvářích. „Ano, všichni tři. Doufám, že to Ronovi pomůže. Snad bude v pořádku.”

Katie přikývla a propletla své prsty s jeho. „Myslím, že bude. Má ji - chce být po jeho boku na každém úseku jejich cesty. A s Remusem coby jeho mentorem, nedokážu si představit, co by se mohlo pokazit. Navíc nedělá profesor Snape… tedy… sakra, já mu snad nikdy nezvládnu říkat jinak než profesor Snape. Každopádně - nedělá právě on pro ně oba vlkodlačí lektvar? To by mu mělo taky pomoct.”

Harry se opět zadíval na nádvoří. „Ano. Bez toho lektvaru by pro ně byl úplněk opravdu nepříjemný. Byl jsem s Ronem při jeho první proměně. Coby zlatý gryf jsem byl v bezpečí. Nemůžu uvěřit, že to všechno jenom kvůli Červíčkovi…“

Zakroutila hlavou. „Teď je pod dozorem, přiznal se a tvůj kmotr je volný. Mysli na tohle.”

Shlédl na ni. Oči měla doširoka otevřené a lehce se červenala. Bylo to z toho, jak se dívala na Rona s Lupinem? Ptal se sám sebe. Sevřel její tvář do dlaní. Promluvil k ní, hlas tišší než samotný šepot: „Pokud na tom trváš. Ale myslím, že by tu mohla být taky možnost, že právě teď… bych raději myslel na tebe.”

Vzhlédla k němu, ve tváři vepsanou nejen naději, ale i skryté odevzdání. Když se k ní sklonil a své rty otřel o její, nestáhla se. Pomalu mu obtočila ruku kolem krku, aby ho udržela na místě a pak lehce rozevřela rty. Harry si rychle oblíbil Katiiny polibky, rukou ji objal, přitáhl k sobě a zrušil tak volný prostor mezi nimi.

Po chvíli přesunul své rty k jejímu krku, za což byl obdařen zalapáním po dechu, to když vyslal do jejího těla další vlnu rozkoše. Byl kompletně vyveden z míry, když byl v mžiku jemně zatlačen zpátky a uslyšel: „Musíme si promluvit, Harry.“

To vůbec nezní dobře, proběhlo mu hlavou. Otočila se a odešla do Mercyina pokoje, kde se posadila do křesla k oknu, které bylo identické s tím, co měl Harry sám v pokoji. Vážně na něj pohlédla.

„Chci si o tom s tebou promluvit teď, protože chci, abys věděl, že to chci udělat nezávisle na tom, co si o tom myslíš. Takže s tím budeš třeba souhlasit místo toho, aby ses mě snažil přesvědčit.”

Svraštil nad tím obočí. „Přesvědčit tě o čem?”

Povzdechla si. „Už nějakou dobu o tom uvažuju, ale opravdu nejsem schopná tuhle záležitost dostat z hlavy od té doby, co včera večer dorazily ty pitomé pozvánky. Tedy… Alice je moje kamarádka a nikdy jsem moc nemusela Fleur Delacour, ale… ach, Harry, já Ginny prostě nemůžu neříct, co ten bastard udělal v labyrintu! Nemohla bych s tím žít. Vždycky když Ginny vidím, mám pocit viny a ona vůči mně chová odstup tak, že mám pocit, že ví, že jí to tajím. Pokud by to nebylo tak, že stále vůči Dracu Malfoyovi chová city… musím to prostě udělat. Je to ta správná věc a cokoli mi na to řekneš, stejně nezměníš mé rozhodnutí.”


* v češtině známé spíš pod pojmem „kimono“

** v japonských bojových uměních je tak označována místnost určená pro výuku


***Pokračovanie***

 

Poslední komentáře
14.08.2012 22:29:15: Prekvapujúce zistenie, že dcérou vojny má byť Annie. Ak sa Hermiona nemýli. Vďaka za preklad.
14.08.2012 21:31:20: Ja si myslim ze dcerou války je stale Ginny ...je posledni dcera rodu weasleovych... a krom toho Har...
12.08.2012 19:47:27: Bola som presvedčená, že dieťa vojny je Ginny :) a som zvedavá kde je Annie. Myslím, že Katie má pra...
10.08.2012 16:06:50: Pekne, jen se mi zda ze autorka ma rada Cervicka a ze ho tim to obhajuje. Bohuzel ja ho nenavidim fu...
 

Ďakujeme za návštevu. Administrace